Český pokus na Mašerbrumu

Po loňském úspěchu na Baruntse si Marek Holeček vybral jako svůj cíl jednu z největších výzev světového alpinismu, 7821 metrů vysoký vrchol Mašerbrum nacházející se v jižní části pákistánského Karakoramu. Vrchol byl sice poprvé zdolán již v roce 1960 britskými horolezci, od té doby však na vrchol vystoupilo jen velmi málo lidí. Navíc všechny výstupy byly uskutečněny z jihu popřípadě jihovýchodu. Ze severu od ledovce Baltoro, přesněji od ledovců Mandu a Yermanendu, které do Baltora ústí, se ovšem zvedají více než tři kilometry vysoké stěny.

Mašerbrum z ledovce Baltoro. Foto Lukáš Jasenský

Právě zde se chtěl český tým pokusit o prvovýstup. Že půjde o velkou výzvu bylo zřejmé. Z této strany se totiž o průstup pokoušeli poprvé již Japonci v roce 1985 a ve stejném roce i Rakušané. Po nich přijeli ještě Američané v čele s proslulým Stevem Housem (2004), Rusové (2006) nebo silná rakouská skupina Davida Lamy a Hansjörga Auera (2014). Nikdo však neuspěl. Proto vyrazili Češi v nejsilnějším možném složení. Kromě Marka Holečka byl součástí lezecké skupiny též Radoslav Groh, se kterým Holeček vylezl prvovýstupy na Baruntse a Huandoy Norte. A tým doplnil ještě Tomáš Petreček, který již s Holečkem dříve zkoušel jihozápadní stěnu Gašerbrumu I a jižní stěnu Nanga Parbatu.

Celá skupina v Askole. Nahoře Radoslav Groh, Marek Holeček a Tomáš Petreček. Dole režisér Tomáš Galásek.

V polovině července výprava odletěla do hlavního města Pákistánu Islámábádu, odkud začal pozvolný přesun na sever. 20. července všichni dorazili do Askole a poté se vydali na několikadenní trek do základního tábora pod Mašerbrum, kam dorazili 23. července. Následovala aklimatizace na okolních nižších horách. Aklimatizace se kvůli počasí nevydařila zcela podle představ, stačila ale k zahájení pokusu o prvovýstup. Poté přišlo několikadenní čekání na dostatečně dlouhé okno dobrého počasí.

Z aklimatizačního výstupu. Foto Tomáš Petreček.

To přišlo 8. srpna a tak česká trojice vyrazila do stěny. Bohužel hned na počátku potkala skupinu velká nepříjemnost. Tomáše Petrečka rozbolel zub a proto se celý tým rozhodl zabivakovat níže než měli v původně plánu a počkat, zda přijde zlepšení. Ani další den Tomáše Petrečka bolest zubu neopustila a proto se rozhodl sestoupit sám zpět do základního tábora. Mára a Radar pokračovali ve dvojici a ještě téhož dne dolezli až do výšky 6000 metrů, kde absolvovali další bivak. To už měli za sebou 1700 výškových metrů.

Mašerbrum ze základního tábora. Foto Marek Holeček

V následujících dnech se však postup dvojice kvůli zhoršenému počasí a špatným sněhovým podmínkám ve stěně zpomalil. Rozhodli se proto opustit původní trasu a vylézt na severozápadní hřeben, přes který se chtěli dostat až na vrchol. Další den se dostali až do výšky 6800 metrů a po dalším dni lezení těsně nad 7000 metrů. V tu chvíli však už věděli, že se musí pospíšit, neboť z předpovědi počasí věděli, že se v následujících dnech prudce zhorší počasí. Měli jasno v tom, že se příští den musí dostat na vrchol nebo do jeho těsné blízkosti, jinak budou muset sestoupit.

Holeček a Groh v bivaku. Foto Marek Holeček

Hora bohužel ale vrchol nedovolila. Holeček a Groh se dostali až do 7300 metrů, tam je zastavily velmi špatné podmínky kolem západní vrcholové hrany. Pokusili se sice ještě prostoupit přes tuto hranu do zářezu vedoucího k vrcholovému hřebeni, situace byla ale natolik nebezpečná, že se po krátké úvaze rozhodli dále nepokoušet osud a začali sestupovat. Ještě však nebylo vyhráno. Museli totiž slézt téměř tři tisíce metrů velmi náročným terénem. Desítky slanění ale dokázali zvládnout za dva dny se v pořádku dostali zpět do základního tábora, kde už je přivítal Tomáš Petreček. Celá skupina je nyní již na cestě zpět domů. Přejeme šťastný návrat.

Jeden z bivaků ve stěně Mašerbrumu. Foto Marek Holeček