Klimatický masakr a ledovce ve Východních Alpách

Klimatické změny a vysoké teploty v kombinaci s táním ledovců, rozmrzáním permafrostu a vysokým rizikem padajícího kamení ovlivnily letní sezónu ve všech ledovcových horských oblastech Východních Alp.

Text: Ladislav Jirásko

Historie výzkumu a sledování ledovců v Rakousku

V Rakousku začal pozorování a shromažďování dat o ledovcích provádět Rakouský Alpenverein již v roce 1891. Bylo rozhodnuto o zřízení vědeckého archivu a ukládání veškerých fotografií ledovců ve Východních Alpách. Rovněž se začala provádět systematická měření délky ledovcových ploch. Systém sledování ledovců byl postupně zdokonalován a rozšiřován.

Současnost

Pravidelná měření a vyhodnocování stavu ledovců v Rakousku dodnes provádí Gletschermessdienst des Österreichischen Alpenvereins, tým Rakouského Alpenvereinu. Členové, mezi nimiž je především v terénu mnoho dobrovolných pracovníků, se řadu let věnují širokému vysokohorskému výzkumu ‒ zejména pozorováním ledovců a permafrostu. V současnosti je takto každoročně monitorováno přibližně 100 rakouských ledovcových ploch. Zprávy o ledovcích a fotografická dokumentace jsou ukládány do historického archivu ÖAV (Österreichsches Alpenverein), čímž vzniká jedinečný záznam o chování, vývoji i pohybu ledovců ve Východních Alpách.

Ledovec Pasterze, pohled z Franz Joseph Höhe – 2010, foto: G. Lieb

Ledovec Pasterze a Hufeisenbruch (spojení s výše položeným ledovcem Riffelwinkel) – 2025, foto: G. Lieb
Korutanský ledovec Pasterze v kotlině pod Großglocknerem v měřeném období 2023/2024 ztratil 66,3 m a o rok později v období 2024/2025 dalších 54 m. Díky ještě zachovalému spojení s ledovcem Riffelwinkel zůstává stále nejdelší ledovec ve Východních Alpách.

Zpráva o ledovcích za období 2024‒2025

Gletschermessdienst des Österreichischen Alpenvereins vydává každoročně rozsáhlé výstupy o stavu ledovců. Podle nejnovější zprávy, která vyhodnocuje roky 2024 a 2025 a která byla zveřejněna začátkem března letošního roku, pokračuje dlouhodobý trend: Ledovce v Rakousku a ve Východních Alpách se nadále výrazně zmenšují co do délky, plochy i objemu.

V období 2024/2025 došlo u celkem 79 ledovců k průměrnému úbytku o 20,3 metru. Dobrovolní geodeti prováděli měření u 96 ledovců: 94 z nich se nadále zmenšovalo, pouze 2 zůstaly nezměněny. Přestože je současný údaj nižší než v předchozích dvou letech, stále se tento úbytek řadí mezi nejvyšší ve 135leté řadě měření a je osmý nejvyšší. Část zprávy s několika fotografiemi je uvedena v lidé&HORY č. 3/2026 a na https://lideahory.cz/clanek/ledovce-v-rakousku-v-roce-20242025-od-zmensovani-k-rozpadu.

Alpeiner-Ferner – 2018, foto: ÖAV Gletschermessdienst/Stocker Waldhuber

Alpeiner Ferner – 2025, foto: Martin Stocker Waldhuber
U ledovce Alpeiner Ferner, který se rozkládá ve Stubaiských Alpách nad chatou Franz Senn Hütte, byl v období 2024/2025 naměřen největší úbytek délky v rakouských Alpách – ledovec se během roku zkrátil o 114,3 m.

Od zmenšování k rozpadu

Citovaná zpráva uvádí, že stav ledovců v Rakousku se v důsledku klimatických změn dramaticky mění. Ledovce se nejen výrazně zmenšují, u mnohých dochází i k jejich rozpadu. Klimatické změny a postupné oteplování vedou k extrémnějším povětrnostním jevům a přírodním katastrofám. Mění se vodní bilance a alpská infrastruktura je stále více ohrožena. Úbytek a mizení ledovců zásadně mění horskou krajinu. Zpráva, která volá po účinné ochraně životního prostředí a přírody, je současně vážnou výzvou pro politiky.

Ledovec Gepatschferner, Ötztálské Alpy – 1930, foto: Heiss Much

Ledovec Gepatschferner, Ötztálské Alpy – 2024, foto: Jürgen Merz
Ledovec Gepatschferner, který se rozkládá v tyrolském údolí Kauneretal a patří k největším ledovcům v Ötztálských Alpách, ustoupil v období 2023/2024 o 104 m.

 

Chata Hofmannshütte postavená v roce 1834

Chata Hofmannshütte nad ledovcem Pasterze (2444 m) byla postavena v roce 1834. Byla to jedna z prvních chat postavených ve Východních Alpách a do roku 2005 to bylo oblíbené východisko na vrchol Großglockneru. Odtávající permafrost způsobil nestabilitu celého podloží, na kterém byla chaty postavena. V roce 2005 byla chata uzavřena a v roce 2016 z rozhodnutí vedení ÖAV zbourána.

Chata Hofmannshütte, jedna z nejstarších horských chat ve Východních Alpách – 1900, foto: archiv ÖAV

Ledovec Marmolada a Itálie

Podle zpráv agentury ANSA (Agenzia Nazionale Stampa Associata – největší italská tisková agentura, www.ansa.it) došlo letos v létě u ledovce Marmolada, největšího v Dolomitech, k rekordnímu úbytku ledovcové hmoty. Dle údajů zveřejněných začátkem září 2026 Univerzitou v Padově, Benátskou agenturou pro ochranu přírody a Italským glaciologickým výborem, zasáhla Itálii v posledních měsících tohoto roku vlna intenzivních veder, která měla velký vliv na vysokohorské prostředí i na všechny italské ledovce.
Odborníci uvedli, že ledovec Marmolada letos ustoupil v průměru o zhruba 23 metrů a jeho rozloha se zmenšila z 92 na 83 hektarů. Podobně masivní úbytek ledovcové hmoty zaznamenal tento desátý největší ledovec v Itálii naposledy v létě 2022 ‒ dne 3. července 2022 se z něj odtrhla část ledu a následná lavina tvořená ledem, sněhem a kamením si vyžádala 11 lidských životů a 8 zraněných. Šlo o jednu z největších horských tragédií v Alpách za poslední desítky let, kterou způsobily extrémní teploty a tání ledovce. Více např. na https://nhess.copernicus.org/articles/25/3027/2025/.

Zbytky ledovce pod Triglavem – srpen 2026, foto: Geografický ústav Antona Melika SAZU

Ledovec pod Skutou – srpen 2026, foto: Geografický ústav Antona Melika SAZU

Ledovce ve Slovinsku

Ve Slovinsku se do letošního léta uvádělo, že v Julských Alpách, resp. v Kamnických a Savinjských Alpách existují ledovce. Pod Triglavem to byl Triglavski ledenik a pod hřebenem Grintovce Ledenik pod Skutou. Záběry roku 2026 ale ukazují, že ledovec pod Triglavem mizí před očima. Koncem srpna oznámili výzkumníci z Geografskega inštituta Antona Melika ZRC SAZU (Geografický ústav Antona Melika Slovinské akademie věd a umění), že Triglavský ledovec se zmenšil na pouhé izolované zbytky ledu, které brzo roztají. Bylo vyhlášeno, že Triglavský ledovec již neexistuje. Přitom před 80 lety pokrýval plochu 46 hektarů.

Rozpadá se i ledovec pod Skutou. Poslední víkend v srpnu 2026 provedli členové Geografického ústavu Antona Melika jeho měření a mapování. Navzdory pokračujícímu úbytku ledovcové plochy a její mocnosti jsou ledové vrstvy v lepším stavu, než to bylo u ledovce pod Triglavem. Vliv na to má především skutečnost, že tento malý ledovec je po většinu roku ve stínu v severovýchodní kotlině pod stěnou vrcholu Skuta.

Některé další role ledovců

Ledovce představují mnohem více než jen úchvatnou scenérii pro milovníky hor a přírody. Jsou zásobárnami života, regulátory klimatu, archivy historie Země a klíčovým prvkem pro udržení environmentální rovnováhy. Jejich tání je alarmující záležitostí. Dle údajů OSN se na celém světě nachází více než 275 000 ledovců. Tito bílí obři hrají klíčovou roli ve stabilitě naší planety. Pokrývají plochu přibližně 700 000 km² a jejich objem představuje téměř 70 % světových zásob sladké vody. Jsou životně důležité pro stovky milionů lidí, kteří jsou závislí na pitné vodě z jejich každoročního tání, neboť je využívána také pro všechny možné druhy činností, včetně zemědělství, průmyslu, energetiky atd.

Ledovce však nejsou pouhými zásobárnami vody. Fungují také jako motory, které napájejí řeky, podporují biologickou rozmanitost a udržují klíčové ekosystémy. V oblastech, kde ustupují, má úbytek zásob sladké vody již nyní závažné dopady na místní komunity.

A ledovce plní ještě jednu klíčovou funkci: Regulují teplotu naší planety. Jejich bílý povrch odráží značnou část slunečního záření, čímž se snižuje množství tepla pohlcovaného Zemí. Tento jev, známý jako albedo efekt (schopnost povrchu odrážet záření zpět do vesmíru), hraje zásadní roli při zpomalování klimatických změn. S táním ledovců však mizí jejich odrazivé plochy, což vede k tomu, že planeta pohlcuje více tepla. Tento začarovaný kruh dále urychluje tání ledu v horských oblastech a přispívá ke změně klimatu. Ledovce jsou tedy rovněž jakýmsi přirozeným štítem, který brání růstu teplot na Zemi.

Dolní konec ledovce Alpeiner Gletscher ve Stubaiských Alpách v roce 2019, foto: Ladislav Jirásko

Olperer (3476 m), třetí nejvyšší vrchol Zillertálských Alp v Tyrolsku, a ledovec Hintertuxer Gletscher (Tuxer Ferner) – 2005, foto: Ladislav Jirásko

Prameny a zdroje informací:

Institut Světové služby pro monitorování ledovců (WGMS), univerzita v Padově, univerzita v Bernu, Geografski inštitut Antona Melika ZRC SAZU v Lublani,
Zpravodajské portály: tagesschau.de, edition.cnn.com, swissinfo.ch, 24ur.si.
Portál o ledovcích – chamonixglacier. com, portál Swiss Scademy – scnat.ch, archiv DORA – dora.lib4ri.ch,
Deníky Die Presse, Delo, časopis The Cryosphere