Lucie Hrozová o aktuální situaci

Pohyb je koření tvého žití. V polovině března byl vyhlášen nouzový stav, od 16. 3. 2020 bylo vyhlášeno omezení pohybu a uzavřeny hranice. Jak vypadá tvůj denní režim od této chvíle?

Je to zajímavé, ale můj režim se zas tak razantně paradoxně nezměnil. Na rozdíl asi od spousty studentů a jiných zaměstnanců. Pracuji už měsíc z domu na HO, protože mi to moje práce v IT  umožňuje. Takže většinu dne trávím prací, případně vařením a fyzio-tréninkem a občas si jdu zaběhat do místního parku, kde bydlím. Park je menší a tak běhám menší kolečka a víc si přitom odpočinu, protože při normální situaci mívám po práci kurzy a tréninky s účastníky kurzů na stěně. Takže aspoň konečně naspím za noc i víc než 5 hod.

Co to udělá s člověkem jako ty, když se mu omezen pohyb a kontakt s ostatním a z domu může vycházet jen v roušce? Chodíš běhat, lézt, jak trénuješ?

Omezení kontaktu s ostatními zvládám. Bydlím totiž se svým přítelem, takže toho důležitého člověka mám u sebe. Právě on se vrátil z rizikové oblasti a musel zůstat v karanténě doma. Vzhledem k tomu, že jsem v té době pracovala doma, tak pro mě nebylo těžké to oněch 14 dní zvládnout. 

Jinak rouška mi docela vadí, protože mám astma. Musím to ale zvládnout. Nedokážu si ale představit jak s rouškami dýchají v horkých dnech, které jsme již zažili starší nebo jinak nemocní lidé. 

Kvůli vleklým problémům s ramenem a kvůli homeoffice cvičím doma tak jako tak dost intenzivně. Navíc jsem si prodloužila dobu fyzio-cvičení. A teď dokončujeme doma v obyváku stavbu kampusu, takže budeme již připraveni na ledacos.

Jak ti současná situace zasáhla do tvých plánů a připravených programů?

Měli jsme s přítelem v plánu výjezd na Sardinii a o velikonocích se věnovat více délkovému lezení. Takže to byla čára přes rozpočet a Sardinii musíme odložit třeba na příští rok. Ale myslím, že tento náš problém je při současné chaotické situaci to nejmenší.

Co si dnes tj. po čtyřech nebo pěti týdnech o současné situaci myslíš?

Přiznám se, že ze zdravotního hlediska nemám vyhraněný názor. Nejsem erudovaná v oblasti virologie a neumím nic říci o případných mutacích virů a jejich následků nebo vývoje do budoucna.

Pokud se týká ekonomie nebo financí, velice vnímám, co současná situace může způsobit všem těm, kteří přijdou o práci. Moc mě mrzí a je velice špatné, že současný stav postihne velké množství lidí všech věkových kategorií.

Pokud se týká myšlení a kulturnosti jsem přesvědčena, že bychom se měli všichni zamyslet. A spíše než sáhodlouze uvádět a skloňovat, že potřebujeme kolektivní imunitu (zdraví je v každém případě zásadní), tak spíše uvažovat obráceně tj. zamyslet se nad tím jak se chová tento stát a tato země vůči nám.