Lucka Hrozová přelezla své první 8c, kariéra v mixech a ledolezení je v ohrožení

Pár dní před operací ramena Lucka Hrozová zvládla i ve velké zimě přelézt cestu Klondike Cat 11- (8c) ve Frankenjuře, konkrétně v oblasti Bärenschlucht. Více už sama přední česká lezkyně a světová třída v mixech a ledolezení na svém facebooku: „Největší boj jsem určitě sváděla spíš se zimou než s cestou samotnou. Když dopoledne ukázala předpověď -3° a žádné slunce, moc jsme tomu já ani můj parťák nevěřili, že by to mohlo jít vylézt. Nemohla jsem si ale nijak zvlášť vybírat. Když máte jen víkendy a ten další vypadá ještě hůř…hned je rozhodování, jestli se vám chce, přece jen lehčí. A taky jsem věděla, že mi do operace ramene zbývají už jen dva týdny a že bych to chtěla stihnout předtím, než čekat po operaci další rok až se znovu rozlezu. Strategie tak byla jednoduchá…Vynechat odpočinkový místa, nevyklepávat, abych úplně nepromrzla a lézt co nejrychleji nahoru. Na konci cesty už jsem jen pozorovala moje prsty jestli ještě vůbec drží chyty, protože já už je necítila…
 

Teplo a pohodička na nástupu...

Určitě bych chtěla poděkovat Matilde Soderlund, protože mě do té cesty nahecovala i když jsem si nevěřila, že bych na to měla. Když jsem se na konci letošního října potkaly v Juře a šly společně lézt, přemýšlela jsem spíš jaký polezu 8a, 8a+ než cokoliv jiného, ale Matilda mě nahrnula do Klondike ať to zkusím, že to je super cesta. Bránila jsem se, že jsem měla všechny ty operace a že mi to ani moc neleze a ona na to... Co řeším… že tam jsou experesky a že mi může říct kroky, protože to lezla minulý zájezd a že vždycky se můžu spustit dolů…spíš jsem se hlavně bála, že nedolezu ani k tý první expresce. Velkým překvapením bylo, že se mi hned podařilo udělat všechny kroky v cestě a včera jí celou vylézt.
 

Makačka a zima v cestě...

Za chvilku mě čeká operace levého ramene, ale rameno, které mě trápí víc je to pravé. Před dvěma lety jsem prodělala závažnou operaci, kromě nových skob v kosti, utrženého labra a vše co se k tomu upíná a šitého bicepsu byl největší problém žádná chrupavka. Ve stavu kost na kost. Udělala se mosaico plastika a vše co se dalo. Bohužel následky i po dvou letech nepřetržitého fyzia a všech dalších podpůrných věcí jsou velké. Říká se mi to opravdu hodně těžko, ale možná je na čase si přiznat, že s těžkými mixy a drytoolem jsem skončila. Trénink na cepíny je velmi těžký, náročný a zkrátka nerealizovatelný kvůli bolavým ramenům. Během posledních dvou let jsem nedokázala zvládnout ani třetinu jednoho cepínového tréninku a přestávám věřit, že ještě někdy budu schopna…minimálně prozatím..."

Zdroj: FB Lucky Hrozové