Shrnutí podzimní sezóny na osmitisícovkách

Nejobelhanější horou se s 260 vydanými permity stala jednoznačně Manaslu (8163 m), kam si to namířilo hned několik komerčních expedic. Na vrchol vystoupily stovky lidí (většinou s použitím umělého kyslíku), mezi nimiž byl i Nirmal Purja, pro kterého to byla jeho 13. osmitisícovka během pouhého půl roku. Italská alpinistka Cristina Piolini sjela z Manaslu (kromě oblasti seraků poblíž C2) na lyžích. Na sedmé nejvyšší hoře světa byla zaznamenána také jedna smrtelná nehoda. Z C4 již nesestoupila Polka Donata Vladyko (55).

Sergi Mingote (vlevo) a Atanas Skatov na vrcholu Dhaulagiri

Mnohem méně příznivé podmínky nabídla Dhaulagiri (8167 m), kam se na vrchol dostalo jen pár nejsilnějších alpinistů. Mezi nimi byl také Katalánec Sergi Mingote, který tak zlezl již sedmou osmitisícovku během pouhých 444 dnů (vždy bez použití umělého kyslíku). Mezi těmi, kdo se museli kvůli lavinovému nebezpečí a silnému větru otočit, byl i Carlos Soria, který se se o šestou nejvyšší horu světa pokoušel již po desáté.

Foto Kiliana Jorneta z výškového tábora na Everestu na sousední osmitisícovku Lhotse

Mt. Everest (8848 m) zahrozil obrovským (100 metrů vysokým) serakem, který se naklání asi 1000 metrů nad základním táborem. Kvůli zřícení takového ledového monstra v roce 2014 zahynulo šestnáct Šerpů, a tak většina expedic ani pořádně nezačala a raději své projekty zrušila. Mezi nimi byl i polský tým kolem Andrzeje Bargiela, který se chtěl pokusit o první kompletní sjezd Mt. Everesu po výstupu bez použití umělého kyslíku. Mezi hrstkou odvážlivců, kteří na nejvyšší hoře světa zůstali, byl i španělský horolezec a mountainrunner Kilian Jornet. Údajně se pustil do varianty Polské cesty z roku 1980 a dostal se do výšky 8300 metrů.

zdroj: Explorersweb.com