Hans Kammerlander oslavil 60. narozeniny

Hans Kammerlander se narodil 6. 12. 1956 jako šesté dítě v rolnické rodině ve vesničce Pitzerhof in Ahornach v údolí Tauferer Ahrntal. Už v osmi letech vystoupal sám na třítisícový vrcholek "za jejich domem" Großer Moosstock (3059 m). Jako desetiletý přišel o maminku a hory staly jeho smyslem života.

Společně s se starším bratrem Aloisem prostupovali obávané severní stěny dolomitických velikánů, jako jsou Langkofel či Peitlerkofel. V jednadvaceti letech složil zkoušky a stal se profesionálním horským vůdcem. Jeho výstupy byly čím dál extrémnější, často se obešly i bez použití lana. V roce 1982 jej přizval Reinhold Messner k expedici na Cho Oyu. Začalo tak velké kamarádství na laně, které vedlo mimo jiné přes vrcholy sedmi osmitisícovek. Společně jako první přetraverzovali mezi dvěma osmitisícovými vrcholy (Gasherbrum I a Gasherbrum II), jako první prostoupili severovýchodní stěnu Annapurny a když v roce 1985 stanuli na vrcholu Lhotse, Reinhold se stal prvním člověkem, který vystoupil na všech čtrnáct osmitisícovek.

Pokora k přírodě a odkazu jihotyrolských statkářů je v Hansovi hluboce zakořeněna (přesvědčili jsme se i na společné túře v roce 2008)

Hans potom pokračoval v excelentních výkonech na nejvyšších horách světa s jinými spolulezci, nicméně nadále s velkými úspěchy. Zažil bezpočet divokých a velmi riskantních akcí, které měly průkopnický charakter. Jako první sjel na lyžích z Mt. Everestu a Nanga Parbatu, uskutečnil přes 50 prvovýstupů, 60 sólovýstupů a stál na 13 osmitisícových vrcholech. V roce 2007 se mu po dvou nevydařených pokusech podařilo jako prvnímu přelézt extrémně obtížný jižní pilíř sedmitisícovky Jasemba (7350 m). Dalšího milníku dosáhl v roce 2012 po výstupu na na druhý nejvyšší vrchol Antarktidy Mount Tyree (4852 m), když se stal prvním člověkem na světě, který vylezl na všech sedm druhých nejvyšších vrcholů - "Seven Second Summits":

K2 (8611 m / Asie)
Ojos del Salado (6893 m / Jižní Amerika)
Mount Logan (5959 m / Severní Amerika)
Dychtau (5205 m / Evropa)
Mt. Keňa (5199 m / Afrika)
Puncak Trikora (4730 m / Oceánie)
Mount Tyree (4852 m / Antarktida)

Vedle hor jsou Hansovou vášní vetráni

Výběr z horolezeckého deníku H. Kammerlandera:

V Alpách a Dolomitech přes 2000 těžkých extrémních cest, z toho 50 prvovýstupů a 60 sólovýstupů v min. obt. 6

1983 – 2001: 13 ze 14 osmitisícovek (na Manaslu zemřeli dva jeho dobří přátelé - na vrchol se nevrátil)

1988: Výstup a sestup na Cerro Torre (3128 m) v rekordním čase 17 h

1990-1999: Extrémní sjezdy na lyžích: historicky první sjezd osmitisícovky (Nanga Parbat), první sjezd z Mt. Everestu, Broad Peak (sjezd z výšky 7000 m ), Kangchenjunga (sjezd z výšky 7500 m), Muztagh Ata a další.

1991: Spolu s R. Messnerem „Okolo Jižního Tyrolska" - 1200 km, přes 300 vrcholů a 100 000 výškových metrů za 6 týdnů

1992: Za 24 hodin 4 x výstup a sestup na Matterhorn přes hřebeny Hörnli-, Furggen-, Lion- a Zmuttgrat

1996: Výstup na Mt. Eversest v rekordním čase 17 h (s lyžařskou výzbrojí)

2000: Prvovýstup na Thang Ri (6240 m)

2003: Prvovýstup centrálního pilíře Nuptse East (6800 m)

2007: Prvovýstup na Jasemba Peak (7350 m), 2007

2012: Dokončil projekt "Seven Second Summits".

Hans Kammerlander patří bezesporu k nejvýznamnějším alpinistům posledních 40 let. Ve věku 56 let oficiálně ukončil (po projektu Seven Second Summits) životní etapu pod názvem "extrémní horolezec", dle Hanse nastal čas věnovat se více své přítelkyni a dceři. Bohužel klidného života si dlouho neužil, v listopadu 2013 měl nehodu s autem (pod vlivem alkoholu), při níž zemřel mladý muž (který nehodu patrně způsobil). Hans byl pod těžkou palbou kritiky, uvažoval i o emigraci. Zřejmě i tato událost v něm vzbudila touhu prolomit jedno letité tabu: V roce 1991 ztratil Hans Kammerlander na Manaslu (8163 m) své dva nejlepší přátele. Nejprve se při vrcholovém pokusu zřítil Karl Großrubatscher, poté dvojici zasáhla v C2 velmi silná bouře, v níž byl Friedl Mutschlechner na místě zabit bleskem. Hans Kammerlander potom na pokraji vyčerpání a v panické hrůze sestupoval ve velmi špatném počasí až do BC. V rozhovoru pro lidé&HORY mimo jiné řekl: "V roce 1991 jsem těsně pod vrcholem ztratil dva kamarády. Po této tragédii jsem se zařekl, že se na toto místo již nikdy nevrátím." Rčení „nikdy neříkej nikdy“ potvrzuje svými slovy v letošním rozhovoru pro Kleine Zeitung: „Na Manaslu se chci vrátit, nejspíš v letech 2017 nebo 2018 a pak budu moci celou tu kapitolu uzavřít. Na té hoře jsem toho zažil opravdu hodně, v mé hlavě jsem si Manaslu zakázal, ale člověk mění názory dost často.“

Tak uvidíme, zda se Hans skutečně rozhodne pro svou čtrnáctou osmitisícovku (dnes mu ke Koruně Himálaje chybí právě Manaslu). Pokud ano, budeme mu držet palce a expedici sledovat. Nicméně nyní Hansi - velká gratulace k šedesátce - hodně zdraví a štěstí v dalších tvých životních krocích, ke kterým vzhlížíš!

Dan Polman

zdroje: lidé&HORY, Alpin.de

Fotografie z Alpin.de:

Slackline ještě neexistovaly, Hans už ale chodil po lajnách v roce 1989