Ueli Steck zvládl další rychlostní projekt

Švýcarský extrémní horolezec Ueli Steck proslulý rekordními výstupy největších Alpských stěn se po letošním výstupu na Mt. Everest vrátil opět na domácí hory, kterými jsou švýcarské Alpy. Ve dnech 19. a 20. srpna využil krátké periody pěkného počasí a rozhodl se odstartovat další pozoruhodnou pouť, která kladla větší nároky na vytrvalost než lezecké schopnosti. A co víc – do nového projektu Ueli zařadil i paragliding!

Během 12 hodin dokázal vystoupit na tři majestátné vrcholy a symboly Bernských Alp: Jungfrau (4158 m), Mönch (4107 m) a Eiger (3970 m). Ve tři ráno vyrazila „švýcarská mašina“ společně s přítelem Markusem Zimmermannem ke hřebeni Rotalgrat, po němž vystoupili na vrchol Jungfrau. Let z vrcholu, během kterého se rozloučil se svým kolegou letícím do Wilderwilu, mu zabral 27 minut. Ueli Steck přistál na ledovci pod severní stěnou Mönchu. Druhý z trojice vrcholů zdolal po Lauperově cestě za 1 hodinu a 55 minut. Skvělé povětrnostní podmínky včetně směru a síly větru přetrvávaly, a tak Ueli celkem pohodlně přeletěl na ledovec Eismeer pod severní stěnou Eigeru. Nejprve musel sestoupit k chatě Mittellegihütte, kde si dal po sladkých energetických pokrmech konečně pořádné jídlo – chléb a horský sýr. Posilněn se vydal po hřebeni Mittellegigrat směrem k finále celého projektu – vrcholu Eigeru. Na něm se mu podařilo stanout v 15 hodin a 13 minut. O necelé dvě hodiny později Ueli přistál v údolí, kde celou akci zdárně ukončil.

Panorma: Eiger (3970 m), Mönch (4107 m) a Jungfrau (4158 m)

Ueli Steck k celému projektu dodává: „Létání je pro mě něco zcela nového. Aby se sešly dobré podmínky pro paragliding i horolezectví, vyžaduje určitou dávku trpělivosti. Myšlenku takové akce jsem v hlavě nosil hodně dlouho, jsem rád, že se mi ji podařilo konečně zrealizovat. Na vrcholu Eigeru jsem nebyl příliš dlouho, sešel jsem dolů až na úroveň Ženevského pilíře, odkud jsem startoval k poslednímu letu. Nohy mě už dost bolely, a tak jsem ocenil let dolů do Stechelbergu, který byl výrazně méně náročný, než kdybych šel po svých.“