L. Hrozová, A. Ondra a R. Jaroš u jednoho stolu – tisková konference ALPY EXTREM TEAMU

Jak se již na začátku letní sezóny stalo tradicí, sešli se v Praze u jednoho stolu členové ALPY EXTREM TEAMU Lucie Hrozová, Adam Ondra a Radek Jaroš, aby připomněli své úspěchy a rovněž nastínili cíle pro nadcházející sezónu. Tentokrát v restauraci Stará Praha. Zmíněnou trojici nově doplnila velmi sympatická a talentovaná děvčata - třináctiletá Eliška Adamovská a desetiletá Markéta Janošová (tzv. „ALPY MINI TÝM“). Obě nadějné lezkyně vozí medaile z domácích i mezinárodních zahraničních závodů. V rámci konference, kterou uváděl zkušený sportovní komentátor a moderátor Štěpán Škorpil, vystoupil rovněž Ladislav Jirásko. Ten prozradil již několik novinek kolem prestižního Mezinárodního festivalu alpinismu. Více už ale poví fotky a citace úspěšných českých sportovců.

Zleva: Eliška Adamovská, Adam Ondra, Lucie Hrozová, Radek Jaroš a Markéta Janošová

Zcela vpravo u stolu moderátor Štepán Škorpil, vedle něj Ladislav Jirásko, za pěticí lezců je česká vlajka, která bude vyvěšena v BC pod K2

Adam Ondra

Zná ho každý, kdo o sportovním lezení kdy něco slyšel. Přesto se tento mladý student a zázračný lezecký talent novinářům skromně představil: „Jmenuji se Adam Ondra a věnuju se především lezení na skalách.“ Adam dorazil z Brna brzy ráno, aby ještě před tiskovkou (11 h) stihl trénink na umělé stěně. Přijel tedy dobře naladěn. Adam se letos rozhodl pro maximální koncentraci na závody (SP v obtížnosti a boulderingu): „Trénování na závody je specifické. Obnáší kromě mnoha hodin strávených na umělé stěně také dřinu na kampusu (pozn.: speciální cvičební deska s nejrůznějšími lištami), pohybová cvičení, posilovnu, běh… Našel jsem si také trenéra, což je pro mě nová zkušenost. Je jím velmi zkušený ostřílený španělský lezec Patxi Usobiaga.“

Radek Jaroš

Radek strávil sezónu spíše po nemocnicích, když podstoupil několik amputací prstů na nohou (poté, co mu v roce 2012 omrzly na Annapurně). Jeho hlavní cíl samozřejmě zní „K2“. Tato osmitisícovka je zatím jedinou, na kterou se tento přední český himálajista nedostal. K tréninku mimo jiné prozradil: „Po amputacích mám změněný pohybový vzorec. Z přípravy jsem musel úplně vynechat běh, který kvůli změnám přinášel stále nějaké problémy. Takže teď hodně jezdím na kolech – horském i silničním.“

Radek Jaroš s sebou vzal na ukázku i přímo pro něj vyrobené výškové boty LOWA se speciálním systémem vyhřívání. Firma High Point pro něj připravuje speciální péřové kalhoty s kapsami kolem pasu, do nichž přijdou umístit baterie.

Lucie Hrozová

Česká specialistka na mixové cesty a drytooling se snaží, jak sama říká: „Posouvat hranice ženského lezení.“ A přesně to se jí daří – dodnes je jedinou ženou, která zdolala obtížnost M14. „Letos jsem výkonnost potvrdila druhým M14 v Polsku, když jsem přelezla cestu Bafomet.“ Například na cestě Pray for Power (M13) si zapsala její vůbec první opakování. To vše jsou výkony na úrovni světové špičky a není divu, že Lucka do ní patří bez ohledu na to, že je žena: „Baví mě chlapům šlapat na paty.“

Eliška Adamovská a Markéta Janošová

Lucka, Adam, Markéta a Eliška podepsali Radkovi vrcholovou vlajku na K2

Mladé lezkyně začaly velmi příjemnou část tiskové konference, která všem zúčastněným prezentovala, co vše dokáží přelézt i takto malé dívky. A nutno podotknout, že jak Eliška, tak Markéta zvládly na výbornou i svá představení se novinářům. Svým slovem doprovázely promítaná videa a fotky skoro až profesionálně. Pro obě děvčata byla tisková konference jistě novou zkušeností, ale i zážitkem, protože se osobně setkali a promluvili s lezci, které obdivují a jsou jejich vzory. Markéta se dokonce na chviličku ujala i role moderátorky a veřejně se všech zeptala na jednu otázku: "Lucko, byla ti někdy při lezení zima? Adame, brečel jsi někdy při závodech? Radku, těšíš se vždycky z Himálají domů?" Pokud vám vrtají hlavou odpovědi, začínaly vždy slovem „Ano“. Obě nezapomněly ani na své úplné začátky, které prožívaly jen před pár lety:

Eliška: „Už jako miminko jsem někam pořád lezla. Rodiče byli nelezci a chtěli mě nějak zabavit. Nakonec mě přihlásili do lezeckého oddílu a od devíti let závodím.“

Markéta: „Když mi byl jeden rok, zvládla jsem hodně lehký bouldr. Teď už lezu těžké bouldry.“

Účastníci tiskové konference dostali stolní kalendář Radka Jaroše podepsaný všemi pěti zmíněnými sportovci