První zimní výstup na Torre Egger v Patagonii
Koncem července se švýcarští extrémní horolezci Stephan Siegrist, Dani Arnold a německý alpinista Thomas Senf vydali pod patagonský masiv Torre Egger (2685 m), aby se pokusili o jeho první zimní výstup. Trojice postupovala nesmírně rychle. 27. července dorazili do města El Chalten, 31. již měli zařízený bivak pod horou. Předpověď slibovala asi tři celkem dobré dny, a tak se trojice horolezců rozhodla o co nejrychlejší postup k vrcholu.
Následující noc již strávili v bivaku zřízeném mezi masivy Torre Egger a Cerro Standhard. Další den byl o lezení v kolmé skále se zamrzlými trhlinami a obtížnými podmínkami pro jištění. Thomas Senf měl navíc velký pád, který skončil naštěstí bez následků. 3. srpna (necelý týden potom, co startovalo jejich letadlo ve Švýcarsku) se vydali vstříc poslednímu náročnému úseku v podvrcholové části. Díky výstupu cestou Titanic znal Stefan Siegrist velmi dobře ledový komín v jižní stěně. Tato znalost jim ušetřila mnoho času, a tak stihli svou zběsilou jízdu dotáhnout do konce, než zase přišlo špatné počasí, které by znamenalo na několik dní stop. Na vrcholu stanuli všichni tři po třech dnech lezení.
Stephan Siegrist byl také u úspěšného zimního prvovýstupu západní stěnou Cerro Torre v roce 1999. Tehdy ale museli horolezci čekat na „alespoň přijatelné počasí“ celých 58 dní. Stefan Siegrist k úspěchu na Torre Egger dodává: „Ještě budu asi potřebovat pár dní, než si uvědomím, jaké štěstí jsme měli. Byli jsme připraveni na vše, jenom ne na to, že výstup proběhne takto rychle a bez vážnějších problémů.“
Následující noc již strávili v bivaku zřízeném mezi masivy Torre Egger a Cerro Standhard. Další den byl o lezení v kolmé skále se zamrzlými trhlinami a obtížnými podmínkami pro jištění. Thomas Senf měl navíc velký pád, který skončil naštěstí bez následků. 3. srpna (necelý týden potom, co startovalo jejich letadlo ve Švýcarsku) se vydali vstříc poslednímu náročnému úseku v podvrcholové části. Díky výstupu cestou Titanic znal Stefan Siegrist velmi dobře ledový komín v jižní stěně. Tato znalost jim ušetřila mnoho času, a tak stihli svou zběsilou jízdu dotáhnout do konce, než zase přišlo špatné počasí, které by znamenalo na několik dní stop. Na vrcholu stanuli všichni tři po třech dnech lezení.
Stephan Siegrist byl také u úspěšného zimního prvovýstupu západní stěnou Cerro Torre v roce 1999. Tehdy ale museli horolezci čekat na „alespoň přijatelné počasí“ celých 58 dní. Stefan Siegrist k úspěchu na Torre Egger dodává: „Ještě budu asi potřebovat pár dní, než si uvědomím, jaké štěstí jsme měli. Byli jsme připraveni na vše, jenom ne na to, že výstup proběhne takto rychle a bez vážnějších problémů.“
Zdroj: Planetmountain.com
