Španělský úspěch v jihovýchodní stěně Dolma Kang

S jasným plánem na zdolání některého z dosud nikdy nevystoupených šestitisícových vrcholů v oblasti Rolwaling Himal přijeli do Nepálu Španělé Tomeu Rubi a Pep Roig. Nicméně po domluvě s nepálskými úřady byly oběma horolezcům nabídnuty pouze Beding Go (6125 m) a Dolma Kang (6332 m).

Obě hory už vylezeny byly. Dvojice si však přesto nakonec vybrala a změnila své plány na pokus o výstup alpským stylem v jihovýchodní stěně Dolma Kang, která leží nedaleko sedmitisícové Gaurisankar (7146 m) poblíž nepálské hranice s Tibetem.

Na začátku výstupu. Foto Tomeu Rubi, Pep Roig

Po poměrně náročném průstupu přilehlého údolí se oba alpinisté dostali 30. dubna pod stěnu. Počasí ale nebylo příliš příznivé, proto se rozhodli sestoupit do nedaleké vesnice Beding u řeky Rolwaling. Neměli spolehlivou předpověď počasí, zdálo se však, že 3. května by mohlo být hezky, proto 2. května vyrazili za stále ještě ne zcela optimálních podmínek zpět pod stěnu, kde nechali postavené stany. Zde konečně poprvé uviděli krásnou jihovýchodní stěnu. „Přišlo nám divné, že tuto stěnu zatím nikdo nelezl, ani nezkoušel,“ vzpomíná Rubi.

Ve stěně Dolma Kang. Foto Tomeu Rubi, Pep Roig

3. května v brzkých ranních hodinách začali výstup. Vylezli asi 1000 metrů zasněženou stěnou a jí vedoucím prudkým kuloárem, který místy dosahoval sklonu až 65 stupňů. Posledních 300 metrů vedlo navíc obtížným mixovým terénem. Na konci tohoto úseku našli úzkou římsu, kde si postavili stan. Římsa však nebyla příliš prostorná a proto si v noci příliš neodpočinuli.

Po prvním bivaku. Foto Tomeu Rubi, Pep Ruig

Následující den, 4. května ve 4:30 ráno, pokračovali ve výstupu k vrcholu. Zbývalo jim ještě asi 400 metrů, terén byl ovšem náročnější než předchozí den. V poslední části cesty, na vrcholovém hřebeni, nalezli stará lana a další použitý materiál. Později se ukázalo, že zde ponechané vybavení pravděpodobně patřilo japonské expedici z roku 1984.

Lezení pod hřebenem. Foto Tomeu Rubi, Pep Roig

Španělé však museli spěchat na vrchol, kterého dosáhli téhož dne v poledne. Začalo se totiž zhoršovat počasí, takže věděli, že musí brzy sestoupit. Cesta dolů vedla nejprve po náročném ledovém terénu plném séraků. Přestože měli v plánu do večera sestoupit až do základního tábora, rozhodli se ještě jednou bivakovat. Stan si postavili ve výšce 5900 metrů. Následující den se počasí zlepšilo, bezpečně tedy sestoupili až do údolí. Celkově šlo teprve o 20. a 21. úspěšný výstup na tento vrchol.

Vylezená cesta (červeně) a trasa sestupu (modře). Foto Tomeu Rubi, Pep Roig