Skvělé výkony ve Vysokých Tatrách

Slovenské Vysoké Tatry, oblíbený cíl českých horolezců, jsou někdy označované jako nejmenší velehory světa. Na území o rozloze několika set čtverečních kilometrů najdeme desítky štítů a věží poskytujících velmi kvalitní možnosti lezeckého vyžití. A v Tatrách nalezneme i některé dosti náročné lezecké cesty, ta vůbec nejtěžší vede na Jastrabiu vežu, má jméno Corona a klasifikaci XI- UIAA (8c+).

Přesto o Vysokých Tatrách v souvislosti se špičkovým lezením příliš často nečteme a to ani zde, ani v jiných zdrojích. Většina těch nejlepších výkonů se přece jen dnes odehrává v jiných evropských a světových velehorách, jako jsou Alpy, Andy nebo Himálaj. Nyní ovšem můžeme s radostí informovat o dvou mimořádných počinech, které se ve Vysokých Tatrách podařilo nedávno uskutečnit.

Slováci Marek Radovský a Juraj Švingál dokázali vytvořit novou cestu v Satanově galerii, kolmé stěně v dolní části masivu Satana (2421 m), nejvyššího vrcholu hřebene Bašt. Zde, na straně Mengusovské doliny, leží mnoho těžkých cest, k nimž slovenská dvojice přidala další, dosud nejtěžší trasu. Ta získala název Fyzioklinik, je dlouhá 150 metrů a skládá se ze sedmi délek. Její obtížnost dosahuje stupně M11. V samém závěru se pak spojuje s cestou Panna Martina (M5+) s níž má společných asi pět metrů. První přelez Radovského a Švingála proběhl 18. března.

V páté délce cesty Fyzioklinik. Foto Marek Radovský

Nová cesta na Satanově galerii. Foto Marek Radovský

Jen o necelý týden později přidali polští horolezci Damian Granowski a Tomasz Klimczak další hodnotný přelez. Tentokrát to bylo na jednom z nejznámějších vrcholů v polské části Tater, kterým je Kazalnica Mięguszowiecka (2159 metrů). V její 500 metrů vysoké stěně spadající k Czarnemu Stawu pod Rysami vylezli v roce 1964 legendy polského horolezectví Zygmunt Heinrich a Eugeniusz Chrobak obtížnou cestu, v té době považovanou za jednu z nejnáročnějších linií v celé Evropě.

Prvovýstup v zimě přidali Wojciech Jedlinski a Tadeusz Piotrowski v roce 1968. Roku 1982 potom dokázali Andrzej Marcisz a Władysław Vermessa první letní volný přelez. Od té doby proběhlo několik pokusů o první volný výstup v zimě, všechny však neúspěšné. Jeden z nich absolvovali i Granowski a Klimczak v roce 2018. Nyní se do stěny vrátili a napodruhé dokázali uspět. Jedenáct délek s maximální obtížností M8 jim trvalo prostoupit dva dny. Na vrchol se dostali 23. března.

Granowski v jednom z nejtěžších úseků. Foto Tomasz Klimczak