Osmitisícovky v zimě

V průběhu roku 2024 se uskutečnilo celkem 104 zimních expedic na osm osmitisícovek v Nepálu (Everest, Kančendženga, Lhotse, Makalu, Čo Ojú, Dhaulágirí I, Manaslu a Annapurna I).

Nejnavštěvovanější zimní osmitisícovkou je Everest. První zimní výstup na nejvyšší vrchol světa uskutečnili 17. února 1980 polští lezci Leszek Cichy a Krzysztof Wielicki. Celkem se o Everest v zimě pokusilo 35 týmů, úspěšných bylo pouze pět – v zimě stálo na nejvyšším vrcholu světa 15 horolezců. Pouze jeden z nich vystoupil na vrchol bez kyslíku: Ang Rita Šerpa 22. prosince 1987 ve věku 39 let.

Druhou nejoblíbenější zimní osmitisícovkou v Nepálu je Manáslu. První zimní výstup se uskutečnil 12. ledna 1984 a jeho autory jsou opět dva polští horolezci Maciej Berbek a Ryszard Gajewski. Výstup uskutečnili bez kyslíku v lahvích. O zimní výstup na Manaslu se pokoušelo 25 týmů, úspěšných bylo pouze pět týmů – na vrchol vystoupilo 22 horolezců, z nichž 16 nemělo pomocný kyslík.

Výstup na Čo Oju v zimě zvládli 12. února 1985 polští lezci Maciej Berbeka, Maciej Jozef Pawlikowski, Zyga Heinrich a Jerzy Kukuczka. Poláci při výstupu nepoužili umělý kyslík. Celkem se v zimě na Čo Oju pokusilo vystoupit patnáct týmů. Uspělo šest týmů a 18 horolezců, všichni bez podpůrného kyslíku.

První zimní výstup na vrchol Dhaulagiri I se podařil 13. prosince 1982 dvojici Akio Kuizumi z Japonska a Wangchu Sherpa z Nepálu. Oficiálně uznaným prvním zimním výstupem byl ale až výstup 21. ledna 1985 polské dvojice Andrzej Czok a Jerzy Kukuczka. Výstup uskutečnili oba bez umělého kyslíku. O zimní výstup na Dhaulagiri I se pokusilo čtrnáct skupin, pět z nich uspělo. Na vrcholu stálo 11 horolezců, z nichž devět lezlo bez kyslíku.

Kančendženga byla v zimním období poprvé dostoupena 11. ledna 1986, úspěšní byli opět dva Poláci a to Krzysztof Wielicki a Jerzy Kukuczka. Výstup uskutečnili bez použití umělého kyslíku. Na Kančendžengu se v zimě pokusily o výstup pouze tři týmy; dva ze tří dosáhly vrcholu.

Vrchol Annapurna I byl v zimě poprvé dostoupen 3. února 1987. Bez použití přídavného kyslíku stála na vrcholu dvojice Artur Hajzer a Jerzy Kukuczka. Ačkoli se o tuto horu pokusilo 24 skupin, v zimě to zvládly pouze dva týmy a na vrcholu stálo šest horolezců bez kyslíkových lahví.

Denis Urubko a Simone Moro uskutečnili první zimní výstup na Makalu 9. února 2009 bez umělého kyslíku. Od té doby, ačkoli se o to pokusilo 14 dalších skupin, žádná další neuspěla.

O zimní výstup na Lhotse se pokusilo osm týmů, na vrcholu ale stál pouze Polák Krzysztof Wielicki. Jeho úspěšný výstup bez podpůrného kyslíku se uskutečnil 31. prosince 1988.

Winter Maestro
Jediným lezcem, který uskutečnil v zimě prvovýstupy na čtyři osmitisícovky je Ital Simone Moro. Simone postupně vystoupil na vrcholy: Šiša Pangma (2005), Makalu (2009), Gašerbrum II (2011) a Nanga Parbat (2016). Moro, často označovaný jako Winter Maestro, se v zimě šestkrát pokusil zdolat Manaslu.

Jak je to se zimním obdobím v Nepálu
Simone Moro se drží striktní definice - podle něj by neměli alpinisté vkročit do základního tábora před 21. prosincem. Podle jiných zimních legend, jako je Denis Urubko, je zima meteorologický termín pro nejchladnější období roku – podle nich zima trvá od 1. prosince do 28. února.
K tomu je třeba poznamenat, že oficiální zimní lezecká sezóna v Nepálu začíná 1. prosince – od 1. prosince platí zimní lezecká povolení.

Zdroj: explorersweb.com, planetmountain.com, gripped.com, lacrux.com
Text: Ladislav Jirásko

Na North Col, tibetská strana Everestu. Foto: Imagine Nepal


Nives Meroi na Kabru I