Chata Česka koča vyhlášena kulturní památkou

V roce 2020 jsme si spolu s obyvateli obce Jezersko připomenuli 120. výročí postavení chaty. V listopadu loňského roku 2020 byla na základě dekretu Ústavu na ochranu kulturního dědictví Slovinské republiky vyhlášena chata Česka koča za kulturní památku. Chata je významná pozůstalost a díky svým historickým, etnologickým, krajinářským, architektonickým a dalším výjimečným prvkům má pro současnost mimořádný význam. V celé místní lokalitě naplňuje nezastupitelnou kulturní a společenskou roli.

chata v roce 1912

Česká koča byla otevřena pro návštěvníky a milovníky hor v roce 1900. Chatu postavil Český odbor Slovinského planinského družstva se sídlem v Praze podle plánů architekta Jozefa Podhajského (rovněž člen Českého odboru SPD) na místě bývalé pastýřské chatky. Objekt pastýřské chatky patřil koncem 19. století selskému hospodářství Koprivnik. Konstrukce chaty vychází z ideálu původního českého selského stavení a typické české chalupy, kterou představil architekt Antonín Wiehl na Jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891. Tento typ domů se stal oblíbeným v celé české části Rakousko-Uherska a svým vzhledem měl také celonárodní buditelský význam.

chata v roce 2020

Chata Češka koča si dodnes zachovala svůj původní tvar a ráz. Suterén je postaven z kamene, na východní straně je chata otevřená, přízemí je z kulatiny, která je v rozích svázána rybinovými spoji. Západní i východní fasáda je z prken. Kolem jižní a východní fasády chaty je postavena veranda, která má současně i funkci vnější chodby. Veranda je spojena se střechou pomocí vyřezávaných sloupů. Části původní verandy, stržené lavinou v roce 1976, jsou nyní vystaveny v Jenkových kasárnách v obci Zgornje Jezersko. Nová veranda byla vyrobena jako úplná kopie původní staré verze. Střecha je z dřevěných šindelů. Štíty jsou ve tvaru půlkruhu. Okna jsou dvoukřídlá a rozdělená na tři pole, každé okno je zakryto dřevěnými okenicemi. Vstupní dveře jsou jednoduché, vyrobené z dřevěných desek a opatřeny dodnes původním zámkem zvaným rýgl. Uvnitř chaty je stále ještě několik funkčních originálních dveří.

Češka koča je také výjimečným příkladem spolupráce slovinských a českých alpinistů. Tato spolupráce začala na přelomu devatenáctého a dvacátého století a je jedinou zachovanou horskou chatou postavenou českými alpinisty ve slovinských horách. Pro místní komunitu je to významný objekt identity, s chatou jsou spojeny důležité alpinistické, sportovní a turistické aktivity. Mimořádnost a hodnotu chaty vytvářeli ale především lidé, kteří se o ni starali a starají. Mnozí z nich se stali místními respektovanými osobnostmi a dokázali přitom silně ovlivňovat veřejný obraz chaty i celého okolí. Prvním správcem chaty byl Jernej Krč. Jinou významnou osobností Slovinska se stal legendární Andrej Karničar, který se o chatu staral po skončení 2. světové války téměř čtyřicet let. Rodina Karničarů pokračuje ve správě chaty do dnešních dnů. Synové Andreje Karničara, Davo a Drejc, se imořádnými sportovními výkony zařadili mezi osobnosti současného alpinismu. Oba sjeli na lyžích východní stěnu Matterhornu a v roce 1995 byli první alpinisté, kteří sjeli z vrcholu 8091 m vysoké Annapurny. Davo pak jako první člověk na světě sjel 7. října 2000 nonstop na lyžích z vrcholu Everestu do základního tábora (výškový rozdíl 3500 m) pod Everestem. Drejc Karničar je dnes starostou obce Jezersko.

Češka koča je jedna z mála horských chat v celých Alpách, která se stala kulturní památkou a touto formou se zapsala do historie alpinismu v Evropě.

chata v roce 2020