Bohumil Sýkora (1932–2015)

Skvělý člověk a lezecká legenda Bohumil Sýkora zemřel 27. června 2015 ve věku 83 let. Odešel tiše a na jeho přání bez velkého humbuku kolem. Nicméně české lezení přišlo o velkou osobnost, která si jistě zaslouží krátké připomenutí.

Bohouš Sýkora na výstavě věnované historii českých himálajských expedic v Teplicích n. Metují, foto: Jiří Novák

Rodák z Kostelce nad Labem lezl poprvé na skále asi ve třinácti letech na skautském táboře v Českém ráji. Po 2. sv. válce se kvůli práci přestěhoval do Náchoda, odkud chodil víkend co víkend lézt do skal. Nerozlučné lanové družstvo vytvořil s Jardou Stránským. Společně začali lézt i těžké cesty v Tatrách, a tak se Bohouš Sýkora nominoval do národní reprezentace. Díky tomu se dostal i na jednu z prvních českých poválečných expedic – na Kavkaz v roce 1958. Proslavilo ho ale zejména velké množství prvovýstupů. Po nové cestě poprvé k vrcholové knížce dolezl v roce 1952 na Ostaši. Nejvíce prvovýstupů zaznamenal v Teplických skalách – celkem 50. Velmi často s ním lezla také jeho manželka, která byla u prvovýstupu „Gilotina“ v Adršpachu. Po vpádu ruské armády se rozhodl emigrovat, a tak s celou rodinou vyrazili na lezeckou dovolenou do Julských Alp, odkud pokračovali přes Rakousko do Mnichova. Z Německa podnikal (zejména se synem) výjezdy do Dolomit a Alp. Po revoluci se Bohouš Sýkora vrátil a začal se naplno věnovat svému dalšímu koníčku – historii lezení v „Ádru“. V roce 2004 vydal unikátní knihu „Pískaři, kapitoly z historie lezení v Adršpašsko-teplických skalách“.

TIP: Velmi pěkný rozhovor s Bohoušem Sýkorou čtěte v Montaně 4/2006:

http://www.montana.cz/archiv/montana-2006-4/article/piskar-bohumil-sykora/

Bohouš Sýkora v Teplicích n. Metují v roce 2014, foto: Jiří Novák