Švýcarsko: Katastrofa v údolí Lötschental ve Walliských Alpách

Ve středu 28. května 2025 obrovská masa hornin, ledu, bahna a vody pohřbila vesnici Blatten a osadu Ried v údolí Lötschental. Odborníci odhadují, že se uvolnily až tři milionu krychlových metrů kombinované hmoty, která se s duněním valila ze stěn vrcholu Kleiner Nesthornu přes ledovec Birchgletscher do údolí Lötschental.

Co se stalo - a jaké jsou příčiny?
Hans Rudolf Keusen, glaciolog, geolog a významný švýcarský specialista na problematiku přírodních rizik v horách, komentoval tuto katastrofu následovně: „V zásadě se jednalo o zhroucení ledovce Birchgletscher a o rozsáhlou kombinovanou ledovcovou lavinu, která byla způsobena uvolněním a sesuvem skály a horniny ze stěny vrcholu Kleiner Nesthorn. Obrovská hmota skály a horniny, která se uvolnila z Kleiner Nesthornu, natolik zatížila ledovec, že došlo k jeho zhroucení a následovala lavina – kombinace ledu a skály – která byla v této podobě ve Švýcarsku jedinečná a historicky nejrozsáhlejší.“
Matthias Huss, profesor glaciologie v Zurichu, doplňuje, že velkou roli při tomto sesuvu hrál nepevný a odtávající ledovec Birchgletscher: „Jakmile není ledovec zcela promrzlý, obsahuje vodu. A voda působí při takovéto události jako mazivo. Voda, která se nachází mezi úlomky skal a hornin, spolu s tlakem, který sesuv obrovské skalní hmoty vytvořil, podporuje dynamiku zhroucení ledovce. To ostatně dokládají mnohá videa zachycující celou událost. Voda spolu se sesuvem kamene vytvořila nestabilní hmotu, která se rozpínala, posouvala a pomohla ke vzniku rozsáhlé kombinované laviny, která pohřbila vše pod sebou.“

Místo odtrhu ve stěně Kleiner Nesthornu, který se nachází severozápadně od známějšího Bietschhornu, foto: KEYSTONE, Cyril Zingaro

Monitorovací systém a sledování hor
Díky sofistikovanému monitorovacímu systému byli obyvatelé Blattenu v kantonu Wallis včas informováni, evakuace všech obyvatel proběhla již v pondělí 26. května 2025. Ve Švýcarsku je mnoho let funkční monitorovací systém, který sleduje a včas detekuje sesuvy půdy v horách.
Monitorovací systém tvoří tři úrovně sledování: družice, drony a radary. Na nejvyšší úrovni jsou to družice – do tohoto systému patří např. družice Evropské kosmické agentury (ESA). Družice pozorují horské svahy a registrují jakékoli pohyby povrchu. Pokud jsou zjištěny významné pohyby, jsou nasazeny drony nebo vrtulníky. Pomocí dronů, letadel a satelitů jsou shromažďována velmi přesná data – data o těch místech, kde je terén nestabilní nebo se začíná pohybovat. Tato úroveň monitoringu má ale jednu nevýhodu, data nelze shromažďovat za silného větru nebo špatného počasí. A to se stalo i v Blattenu. Úřady chtěly provést průzkumný let vrtulníkem, podobný těm, které prováděly v posledních dnech před lavinou. Vrtulníky ale nevzlétly, protože mlha po celý den zakrývala viditelnost na klíčových místech Nesthornu.
K tomu je třeba dodat, že ve Švýcarsku je dokonale funkční spolupráce mezi úřady, které musí činit rozhodnutí o provedení zásahu, soukromými společnostmi, které vyvinuly a nabízejí high-tech monitorovací systémy, a výzkumníky, kteří testují a ověřují nová zařízení. Dle Institutu pro výzkum sněhu a lavin v Davosu (SLF – Schweizer Institut für Schnee- und Lawinenforschung) je komunikace a spolupráce mezi výzkumníky a odborníky z federální vlády, kantonů a soukromého sektoru funkční a spolehlivá. Záchrana obyvatel Blattenu je toho jednoznačným dokladem.

Zdroj: srf.cz, permos.ch, překlad: Ladislav Jirásko
Foto: srf.ch

Uvolněná skála a hornina se zřítily na ledovec Birchgletscher. Voda z tajícího ledovce napáji potok Birchbach, který stéká do řeky Lonza. Foro: KEYSTONE, Cyril Zingaro