Grónsko a první zimní bigwallový výstup

Špičkoví polští lezci Pawel Haldas a Marcin Tomaszewski, kteří se specializující na velké stěny, se vydali koncem ledna do Grónska. Jejich cílem byl zimní prvovýstup na některou z proslulých grónských velkých skalních stěn. O to se dosud nikdo nepokusil. Poláci neměli z počátku jasno o jakou konkrétní stěnu a o jakou cestu se pokusí. Podle podmínek se chětli rozhodnout až na místě.

Stěna. Foto Marcin Tomaszewski

Vydali se na západní pobřeží ostrova do okolí města Uummannaq. Na menších ostrovech v jeho okolí se totiž nacházejí velmi zajímavé skalní stěny. Po domluvě s místními obyvateli se nejprve vydali na prohlídku okolního lezeckého terénu. Nakonec se rozhodli pro asi šest kilometrů širokou skalní stěnu, její přesnou výšku však neznali.

Pohled na tábor pod stěnou a led na moři. Foto Marcin Tomaszewski

Svůj úvodní pokus začali 9. února. Na ledovci u úpatí masivu postavili tábor, zde přečkali noc a brzo ráno nastoupili do stěny. Objektivní obtíže v úvodní části stěny byly značné. Navíc teploty padaly až k minus 40 stupňům Celsia a kromě toho byl v té době v Grónsku velmi krátký den - slunce vycházelo nad obzor jen na sedm hodin. Museli si proto dávat velký pozor na omrzliny. V první fázi výstupu byl terén sice docela lehký, ale velmi nebezpečný – jednalo se o silně zvětralou skálu. Proto dokázali za den vylézt obvykle jen dvě délky.

Jištění ve stěně. Foto Marcin Tomaszewski

Nejprve tedy vylezli a zajistili první část stěny, kde byla obtížnost jednotlivých úseků M5. Poté se vrátili k úpatí stěny, aby si pár dní odpočinuli. A 18. února vyrazili do stěny znovu, tentokrát už s cílem dolízt až na vrchol. První den zvládli devět délek a tím se vyhnuli padajícímu kamení v nižších partiích výstupu. Druhý den se jejich postup zpomalil, protože se zvýšila obtížnost lezení. Pawel Haldas ale zvládl po několika hodinách přelez klíčové délky a proto začali věřit, že další den vylezou až na vrchol.

Obtížná pasáž. Foto Marcin Tomaszewski

Následující den proto začali lézt již v pět ráno. Podmínky byly dobré, vládlo téměř bezvětří a vyšší teplota než obvykle. Tentokrát lezl první Marcin Tomaszewski, který úspěšně zvládl dvě dlouhé délky až na konec stěny. A po dalších desítkách metrů oba dolezli až na vrchol. Na velké oslavy však nebyl čas, protože počasí se podle předpovědi mělo výrazně zhoršit. Sestup zahájili tedy prakticky obratem, protože věděli, že budou ve stěně ještě jednou bivakovat. A následující den kolem poledne slanili a sešli až k úpatí stěny. Krátce potom výrazně zesílil vítr. Poláky vyzvedl jejich grónský kamarád, který je dopravil bezpečně zpět do civilizace.

Dvojice vyráží z bivaku. Foto Marcin Tomaszewski

Novou cestu polští prvovýstupci pojmenovali Fram, což je jméno lodi norského polárníka Fritjofa Nansena. Cesta, která se nachází ve stěně Oqatssut, je dlouhá 700 metrů a její obtížnost je M5 A3 C2 VI. Podle Poláků byl první zimní výstup touto širokou stěnou krásný. Oba předpokládají, že se ve stěna dá objevit mnoho dalších linií. Současně varují, že v létě by mohla být stěna díky padajícímu kamení dosti nebezpečná.

Nová cesta. Foto Marcin Tomaszewski