Nanga Parbat aktuálně: Mára s Tomem otáčejí - cílem už není vrchol ale život!

AKTUÁLNÍ ZPRÁVA (4. 9. 2018): Mára Holeček a Tomáš Petreček se museli kvůli velmi silným větrům otočit a zahájili velmi nebezpečný sestup Rupálskou stěnou. Mára i po ústupu o 400 výškových metrů ještě viděl nějaké šance: „Kvůli silnému větru jsme museli sestoupit zhruba 400 výškových metrů dolů, místo abychom dolezli zbývajících tři sta na vrchol. Našli jsme bezpečný bivak, kde se nám podařilo ve stanu, po dvou dnech promrzání, trochu zahřát. Už nejsme schopni příjímat žádné jídlo, pouze tekutiny. Uvidíme, jaké dál budou naše šance,“ ale později přišla zpráva o definitivním sestupu: „Naše šance dolézt na vrchol končí na severozápadním hřebenu v 7 600 metrech. Obracíme, jelikož uragán o stokilometrové rychlosti z nás dělá během pár minut mražené filé.“ Dostat se do bezpečí základního tábora ještě bude hodně nebezpečná a náročná mise, jak ostatně přiznává Mára: „Teď začíná boj o záchranu holých kejháků. Znamená to slézt čtyři tisíce metrů pozpátku převážně sedmdesáti stupňovým svahem, kde se dá jen minimálně slanit a jistit. Žádný z desetitisíců kroků nesmí být chybný. Hra s nebesy i v opačném směru právě začala.“

Džíme palce!!!

Mára se dnes (4. 9.) odpoledne ohlásil ze základního tábora - oba jsou v pořádku! „Už jsme dole na louce, sice na úplně jiné, než byl původní záměr, ale je zelená a plná kytek. Dost velká změna z minus 50 na plus 20.“

Gratulujeme!

Mára holeček & Tomáš Petreček

Čeští horolezci se rozhodli po aklimatizaci využít okna dobrého počasí a na sklonkku srpna nastoupili do Rupáslké stěny, která je největší skalní vertikálou na světě. Cílem Máry Holečka a Tomáše Petrečka navíc není nic menšího než prvovýstup alpským stylem! Mára se již jednou o novou cestu na Nanga Parbatu (8125 m) pokoušel se Zdeňkem Hrubým v roce 2011. Jedná se o novou linii v blízkosti cesty Američanů (cca 300 metrů od ní). Pro závěrečný útok v obrovské Rupálské stěně se nakonec odvážil Mára jít sám. Jeho snaha skončila ve výšce 7200 m, kde díky obrovským masám sněhu na ledovém podkladu začal hledět smrti do očí. Štěstí ale bylo na jeho straně a v pořádku se vrátil. O něco podobného se pokoušel sólově i Tomaž Humar, kterého z výšky 6500 m zachránil armádní vrtulník. Jednalo se tenkrát o zlomový moment v historii záchrany ve vysokých horách Pákistánu.

AKTUÁLNÍ ZPRÁVA (31. 8. 2018): Postup stěnou českým alpinistům zkomplikovalo počasí. Ve středu 29. 8. museli sestoupit o 200 m níž, protože vstoupili do husté mlhy. Nakonec našli úkryt mezi seraky. Počasí ale nyní ukazuje vlídnější tvář. Dvojici čeká klíčové místo ve stěně. K bivaku už více Mára: "Máme před sebou pátý bivak. Jsme jak dvě vlaštovky nalepené pod obrovskou převějí. Okolo občas prosviští lavina, nebo kámen." Další plán postupu nastínil Tomáš Petreček: "Počasí se ale umoudřilo. Vítr fičel jen občas. I sluníčko párkrát zasvítilo. Pokud bude zítra pěkně, pokračujeme dál skalnatým žlabem. Jen vypadá docela přísně, tak snad to půjde..."

V závratné vertikále Rupálské stěny...

Výstupová trasa

Původně plánovaná výstupová linie je nyní díky odlišným podmínkám ve stěně objektivně velmi nebezpečná - více už Mára: "V jedné chvíli je lepší horní pasáž, ale dole na prd, vzápětí naopak. Nyní je spodní část téměř beze sněhu. Tím se pravá část Rupálského amfiteátru, stala naprosto nepředvídatelnou mrchou. Pořád tam sviští vagóny sněhu, bez jakékoliv jízdního řádu, ať přes den, tak i v noci. Může to být z drobného sněžení na vršku, který teď nic nezadrží a hned bílý náklad si to metelí dolů ledovou skluzavkou. Nebo zlověstně visící séraky nad první třetinou srázů, se zbavují díky teplu svých mnohatunových miminek." Mára s Tomem ale našli alternativu v levé části stěny, která působé přeci jen jistějším dojmem: "Bezpečnější na oko je nyní levá část, směrem od cesty Yankeeů. Nakonec výběr proběhl následovně. Z první jmenované části stěny, jsem „pokáklej“ až za ušima. Odmítám hrát existenční hru, kde hned na začátku mě chybí pocit převahy. Jen jsem si udělal přes prst rychlý součet, kolik životů mi ještě tak zbývá. Jako obvykle vyšlo, že pouze ten jeden. Dobrá přesuneme pohled více do leva. V tom jsme zajedno i s Tomem, aniž by proběhla kdovíjak složitá diskuze. Jsou tam na sebe kaskádovitě provázané žlábky, které lemují, nebo protínají původní německou linii. Tímto směrem povedou naše kroky a hotovo. Ďábelská úmluva upečena." Mára s Tomem tedy sbalili batohy (vzali pouze to nejnutnější - batohy váží cca 8 kg) a nastoupili v neděli 26. 8. 2018 do stěny, Mára dodává: "Předpoklad je, že do osmi dní se objevíme na rozkvetlé louce z druhé strany pod Diamírem, anebo bude vše jinak. Otázek je víc, než odpovědí, ale to jsem psal již na začátku. Rozhodnutí však padlo."

Rupálská (jižní) stěna Nanaga Parbatu (8125 m), foto: archiv M. Holečka

S Tomášem Petrečkem byl Mára na expedici v roce 2015. Tenkrát se pokoušeli o prvovýstup v jihozápadní stěně Gasherbrumu I (8080 m). Počasí je ovšem uvěznilo na několik dlouhých dní ve výšce 7300 m a z pokusu o prvovýstup se stal spíše boj o přežití, který naštěstí dopadl dobře. Jedná se tedy o velmi zkušenou a nadupanou dvojici, která by mohla českému i světovému horolezectví přinést další senzaci, jako se to nakonec povedlo loni na Gasherbrumu I Márovi s Háčkem.

BC pod Rupálskou stěnou