4/2006

I.     Téma čísla: Lungau
   II.    Colorado
   III.   Cho Oyu
   IV.   Světové vrcholky - Cholatse
   V.    Horská služba ČR
   VI.   Skalky - Rozštípená skála
   VII. Ostatní

TÉMA ČÍSLA: LUNGAU

Nejjižnější část spolkové země Salcbursko, která sousedí s korutanskou oblastí Nockberge a se štýrským regionem Murau, je jeden z méně známých koutů Alp. Nenajdete tu ani vyjímečně vysoké vrcholy s dlouhými stěnami, na kterých by se psala historie zimních i letních sportovních výstupů, ani se tu díky výškám vrcholů a hřebenů nenachází ledovce. Nerušené horské oblasti ovšem nenechají v klidu váš vnitřní svět a svět vašeho vnímání a prožívání. (dále na str. 21 - 44)

Colorado - I. část

Jsme v Novém Světě, rozměry jsou ve stopách a tak je možné v Coloradu, nejvýše položeném státě USA, stanout na vrcholu čtrnáctitisícovky. Skalisté hory zde zabírají dvě pětiny území a v Coloradu se nachází 54 vrcholů dosahujících 14 000 stop z celk-ových 67 v USA. Vezmeme-li jako limit 4 000 m, což je pro nás lépe představitelné, napočítáme na mapě 548 takových hor.

Do Colorada jsem se dostala před třemi roky a za tuto dobu jsem stála na vrcholu 101 z nich. Chtěla bych se podělit se svými zážitky a zkušenostmi.
Místní čtyřtisícovky jsou majestátní a respektu hodné hory, ačkoliv postrádají ledovce. Sníh zůstává dlouho do léta a v některých žlabech se nachází permanentní sněhová pole. Některá pohoří vypadají velmi přívětivě, s oblými kopci, porostlými téměř k vrcholu měkkou travou, jiné hory zas vypadají jako hromada kamení, avšak nechybí tu ani rozeklané jehly a dramatické žulové stěny několik set metrů vysoké. Evropana překvapí vzdálenosti a rozlehlost, stejně jako řídké až žádné zalidnění. Skalisté hory jen na území Colorada přesahují rozlohu České republiky.
(dále str. 54-55)

Cho Oyu

Probíráte se příběhy slavných horolezců, prožíváte s nimi dramatické okamžiky v ledových stěnách, při sněhových bouřích i šťastné chvilky na těch nejnedostupnějších vrcholcích. Učarovaly vám hory, leckterý alpský vrchol již máte za sebou a někde ve skrytu duše si říkáte: „A co takhle o pár metrů výš…! Himaláje?!“. A tak to začalo.

Ono hecování – když se chce, tak to jde – kupodivu funguje. Obzvláště pak, když chce zástupkyně něžného pohlaví, která tu technickou stránku věci dokáže pojmout s náležitým nadhledem, ale s jistým respektem, a s o to větším entuziasmem se upne k věci vše náležitě zorganizovat a v kontextu dané fáze života si cíl – vylézt nahoru – obhájit jako prioritu číslo jedna. Je to o stavu duše, o hledání. Součást cesty naším – mým světem.
(dále na straně 14-15)

Cholatse (6 440 m)

V srpnu roku 1980 jsem měl to štěstí být členem italsko-nepálské expedice k Everestu. Jako osoba v té době intenzivně lezoucí především ve středních horách - v Alpách a na Kavkaze, jsem věnoval pozornost i nižším vrcholům s atraktivními stěnami v oblasti Khumbu Th amserku, Kangtega, Taboche. Jeden z vrcholů mne zcela fascinoval. Byla to Cholatse s její nádhernou, neskutečně strmou severní stěnou. Tehdy jsem ji označil za velmi atraktivní budoucí cíl českých lezců. Doposud se tak ale nestalo. Prvovýstup na vrchol byl uskutečněn o dva roky později v roce 1982 a prvovýstup severní stěnou v roce 1984. (pokračování na str. 46-48)

Horská služba ČR - oblast Krkonoše

Na severovýchodě Čech ročně láká tisíce milovníků hor krásné panorama našeho nejvyššího pohoří – Krkonoš, kterému vévodí „střecha republiky“ Sněžka.

S rozvojem turistiky a zimních sportů se Krkonoše postupně staly “Mekkou” českých turistů, vyznavačů zimních sportů a později i profesionálních záchranářů. Právě celoroční aktivity na svazích našich nejvyšších hor s sebou kromě sportovního nadšení přinesly i spoustu tragických okamžiků. Zřízení profesionálního záchranného sboru tak již byla pouze otázka času a první organizovaná záchranná akce v Krkonoších proběhla v zimě roku 1900. Jak v této oblasti funguje Horská služba dnes nám prozradí následující řádky. (pokračování na str. 45)

Skalky - Rozštípená skála

Rozštípená skála, zkráceně Rozštípka, je mohutný skalní blok v údolí řeky Sázava, poblíž obce Hamry nad Sázavou u Žďáru nad Sázavou. Rozštípka je mimo oblast vrcholových skal v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Skála je tvořena ortorulou s křemennými žilkami a její tvar vznikl procesem mrazového zvětrávání ve čtvrtohorách. Skála připomíná pískovec, zejména díky převisům ve spodních partiích. Výška je 5 – 20 m, v celkové délce stěny asi 80 m. Ve spodní, jižní části, je skalní blok rozštípnut v délce 10 m svislou 2 m širokou puklinou. Pod skalní stěnou Rozštípky probíhá po vrstevnici výrazná terasa využívaná jako turistická cesta. Svah pod ní, který klesá až k říčce Sázavě, je pokryt kamenným mořem a lesním porostem, v němž se nachází také studánka. Útvar o rozloze 0,72 ha je chráněnou přírodní památkou s ochranným pásmem 50 m. (pokračování na str. 16-17)