Američané excelují na Mount Hunteru

Třetí nejvyšší horou v Aljašském pohoří a desátou nejvyšší horou Spojených států amerických je Mount Hunter (4442 m). Ten je o 20 metrů vyšší než Mount Whitney (4421 m), nejvyšší kontinentální bod USA mimo Aljašku. Mount Hunter je také znám pod svým domorodým názvem Begguya, což se dá přeložit jako dítě Denali. Název odkazuje na skutečnost, že se Mount Hunter nachází jen asi 13 km jižně od Denali (6190 m), nejvyšší hory USA i Severní Ameriky.

Přestože je Mount Hunter o téměř dva kilometry nižší než Denali, výstup na něj je výrazně náročnější. Dokládá to mimo jiné skutečnost, že první výstup na vrchol se zdařil až v roce 1954, tedy později než byly vylezeny třeba Annapurna nebo Nanga Parbat. Od té doby stála na vrcholu celá řada velmi dobrých horolezců včetně vynikajícího amerického alpinisty Clinta Helandera. Ten si navíc v letošním roce připsal prvovýstup na horu Golgotha nacházející se v pohoří Relevantion Mountains.

Přelézání převěje. V pozadí Mount Foraker. Foto Clint Helander

Helander sice stanul na vrcholu Mount Hunter již dvakrát, toužil však po novém cíli. Chtěl vystoupit na vrchol po zcela nové cestě. Nedaleko často lezeného západního hřebene si vyhlédl krásnou linii, v jejímž okolí proběhlo překvapivě velmi málo předchozích pokusů. Zjistil, že tuto skutečnost ovlivňoval velký sérak v horní části hřebene, který znemožňoval lezení v této části hory. V současnosti se však serak zmenšil natolik, aby mohl začít o průstupu této části stěny uvažovat.

Clint Helander ve stěně. Foto August Franzen

Jako partnera pro výstup si Helander vybral vynikajícího mladého ledolezce Augusta Franzena. S ním se seznámil za velmi smutných okolností a to po smrti Franzenovy přítelkyně. Helanderovi naproti tomu při nehodě na Howse Peaku zemřel nejlepší kamarád Jess Roskelley. Zřejmě právě díky těmto událostem se oba muži rozhodli spojit síly a vyrazit na společnou akci.

August Franzen překonává jeden z mixových úseků. Foto Clint Helander

První pokus na zamýšlené linii uskutečnili v roce 2021. Byli ale neúspěšní, protože Helander pod nástupem do stěny spadl do ledovcové trhliny. I přesto, že se mu podařilo z trhliny vyprostit, oba alpinisty zážitek dosti negativně ovlivnil. Navzdory této nehodě přece jen začali lézt, když už však byli docela vysoko ve stěně, přišla velmi silná bouře. A tak museli sestoupit.

Aby projekt dokončili, vrátili se na Mount Hunter letos v květnu. Po příchodu do základního tábora pod Denali jim ale nepřálo počasí. Časté bouřky a velmi proměnlivé podmínky jim zdejší pobyt značně ztěžovaly. Předpověď však slibovala změnu, proto i přes stále ještě nepříznivé počasí vyrazili 13. května pod stěnu. Hned následující den se skutečně vyjasnilo a pěkné počasí vydrželo po celou dobu jejich výstupu.

Clint Helander připravuje vodu v bivaku. Foto August Franzen

Při nástupu do stěny museli na začátku překonat velmi těžký ledopád. Pod ním potkali dva lyžaře z Colorada, kteří chtěli ve stěně sjet na lyžích jeden z kuloárů. Obě dvojice pak společně našly cestu přes ledopád. Pokračovali po hřebeni až na výraznou římsu, kde bivakovali. Od bivaku pak následovalo již poměrně obtížné mixové lezení. Další den zvládli pět délek, přičemž se mírně odchýlili od trasy lezené v předchozím roce. Na konci páté délky našli další skvělé místo pro bivak. Tu noc jasně zářil úplněk, proto cestu později nazvali „Full Moon Fever“.

Americká dvojice na vrcholu. Foto Clint Helander

Příštího dne dokončili výstup stěnou a pokračovali po sněhem pokrytém svahu k jižnímu vrcholu Mount Hunter. V tomto svahu znovu bivakovali a poté konečně zamířili k vrcholům Mount Hunteru. Štít má celkem tři vrcholy a výstup na všechny tři při jedné výpravě není zcela obvyklý. Hlavního, severního, vrcholu dosáhli 16. května asi v 18 hodin večer. Zde se rozhodli, že znovu bivakovat na hoře již nechtějí, místo toho sestoupili po západním hřebeni až dolů na ledovec. Do základního tábora dorazili 17. května v 5 hodin ráno. Po několika hodinách odpočinku odletěli zpět do civilizace a večer již slavili v baru ve městě Talkeetna.

Cesta Full Moon Fever. Foto Clint Helander