Výroční zpráva rakouského Alpenvereinu o vývoji rakouských ledovců
Výroční zpráva rakouského Alpenvereinu o vývoji rakouských ledovců.
Začátkem dubna zveřejnil rakouský Alpenverein pravidelnou roční informaci o stavu ledovců v rakouských Alpách. Aktuální výsledky měření dokládají průměrný ústup ledovcových hmot o 11 metrů na délku. Oproti minulému ročnímu období je sice ústup menší (loni 15 metrů), tento údaj ale vůbec neznamená zastavení dlouholetého trendu. Ústup ledovců pokračuje i nadále.
Období 2020/21 bylo opět ve znamení pokračujícího ústupu ledovcových obrů v rakouských Alpách. Z 91 zkoumaných ledovců jich 84 ustoupilo (92,3 %), pouze sedm se jich nezmenšilo (7,7 % - změna délky byla menší než jeden metr). Tato čísla jsou tedy téměř totožná s hodnotami z minulého období, kdy z 92 měřených ledovců 85 ustoupilo (92,4 %) a sedm zůstalo stacionárních (7,6 %).
„Podmínky pro ledovce byly v současném období měření příznivější než v předchozích letech, protože léto bylo obecně teplotně téměř normální. I letní teplota, která se blíží třicetiletému průměru, je však tak vysoká, že ústup ledovců pokračuje,“ řekli při tiskové konferenci vedoucí služby měření ledovců v rakouském Alpenvereinu Gerhard Lieb a Andreas Kellerer-Pirklbauer z ústavu pro geografii a výzkum na univerzitě v Grazu.
Snížený úbytek většiny ledovců během aktuálního měřeného období byl vysvětlen tak, že zimní sněhová pokrývka, která ležela na ledovcích až dlouho do léta, vytvořila jakousi jejich ochranu. Tento efekt se projevuje i na změnách ledovců ve vyšších nadmořských výškách.
Největší rakouský ledovec Pasterze pod Großglocknerem ztratil podle aktuálního měření na délce 42,7 metru. Největší zmenšení délky mezi všemi ledovci zaznamenal ledovec Schlatenkees (54,5 metru) a třetí největší úbytek byl zaznamenán u ledovce Untersulzbachkees (35,3 m - oba ledovce leží ve skupině Venedigeru).
Alpenverein požaduje ochranu vysokoalpských oblastí
Jednou z programových tezí rakouského Alpenvereinu je ochrana přírody a také ochrana ledovců a okolních vysokoalpských oblastí. Při tání ledovců se ztrácí cenná data a velmi důležité informace. „O změně klimatu i o jeho vývoji v minulosti se v ledu všech ledovců dohledá více informací než v kterékoli knize. Úbytkem ledovců dochází tedy ke ztrátě ‚geoarchivu‘. Rychlé globální tání ledovců je hlavním přispěvatelem ke zvýšení hladiny moří, má vliv na sesuvy půdy, a také na vznik záplav. Nedostatek přirozených vodních nádrží v horách vede následně k regionálnímu suchu,“ řekla na tiskové konferenci Ingrid Hayek, viceprezidentka rakouského Alpenvereinu.
Měření ledovců a informovanost
Pozorování ledovců probíhá již 131 let, Alpenverein zaznamenává nejen změny délek. U některých ledovců je prováděno měření rychlostí a velikosti plochy. Zprávy a fotodokumentace o měření ledovců, které se ukládají do archivu Alpenvereinu, poskytují jedinečný obraz vývoje ledovců ve východních Alpách. Všechna data mají z vědeckého hlediska mezinárodní význam. Aktuální analýzy a výsledky měření rakouských ledovců jsou uvedeny v časopise Alpenvereinu Bergauf #2.2022, který vyšel v nové úpravě 8. dubna 2022 (www.alpenverein.at/bergauf). Data a zprávy o měření ledovců v minulých letech a další informace o službě měření ledovců naleznete na www.alpenverein.at/gletscher .
Úbytky ledovců v číslech (období 2020/2021)
Ledovce s největším úbytkem délky v metrech:
- Schlatenkees (Venedigergruppe, Tyrolsko) - 54,5
- Pasterze (Glocknergruppe, Korutany) - 42,7
- Untersulzbachkees (Venedigergruppe, Salcbursko) - 35,3
- Sexegerten Ferner (Ötztálské Alpy, Tyrolsko) - 31,0
- Seekarles Ferner (Ötztaler Alpen, Tyrolsko) -29,9
- Ödenwinkelkees (Glocknergruppe, Korutany) - 25,5
- Umbalkees (Venedigergruppe, Tyrolsko) - 22,0
- Rettenbach Ferner (Ötztálské Alpy, Tyrolsko) - 21,6
- Alpeinerferner (Stubajské Alpy, Tyrolsko) - 20,2
- Ochsentaler Gletscher (Silvretta, Vorarlbersko) - 20,2
Největší úbytky ledovců v některých horských skupinách v metrech:
Zillertálské Alpy: Wildgerloskees - 18,4
Stubajské Alpy: Alpeinerferner - 20,2
Glocknergruppe: Pasterze - 42,7
Ötztálské Alpy: Sexegertenferner - 31,0
Venedigergruppe: Schlatenkees - 54,5
Silvretta: Ochsentaler Gletscher - 20,2
Goldberggruppe: Ö.Wurtenkees-Schareck - 6,8
Dachstein: Gr. Gosaugletscher - 11,5
Karnské Alpy: Eiskar-Gletscher stationär
Největší úbytky ledovců podle spolkových zemí Rakouska:
Tyrolsko Schlatenkees - 54,5
Korutany Pasterze - 42,7
Salcbursko Untersulzbachkees - 35,5
Horní Rakousko Gr. Gosaugletscher - 11,5
Vorarlbersko Ochsentaler Gletscher - 20,2
Výběr ze zprávy a překlad: Ladislav Jirásko
ledovec Pasterze s vrcholem Johannisberg 1999
(Foto: ÖAV Gletschermessdienst / Archiv G.K. Lieb)
ledovec Pasterze s vrcholem Johannisberg 2010
(Foto: ÖAV Gletschermessdienst / Archiv G.K. Lieb)
ledovec Pasterze s vrcholem Johannisberg 2020
(Foto: ÖAV Gletschermessdienst / Archiv G.K. Lieb)
Schlatenkees 2001 (Foto: ÖAV Gletschermessdienst / R. Luzian)
Schlatenkees 2018 (Foto: ÖAV Gletschermessdienst / R. Luzian)
Schlatenkees 2021 (Foto: ÖAV Gletschermessdienst / R. Luzian)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.