České
feráty
Redakce
Předplatné
Inzerce
Archiv
čísel
Kempy
a kurzy
Mezinár.
festival
alpinismu
ALPEN-
VEREIN.CZ

Úbytek ledovců v rakouských Alpách v roce 2016

V loňském roce 2016, stejně jako v minulých letech, provádělo 20 dobrovolníků z řad ÖAV pravidelná měření a vyhodnocování stavu ledovců v rakouských Alpách. Celoroční pozorování a měření se uskutečnilo na celkem 90 ledovcích. I ti z nás, kteří se např. v září 2016 pohybovali po ledovcích v Ötztálských nebo Stubaiských Alpách, určitě zaznamenali, že na místních ledovcích bylo ve srovnání s minulými roky méně sněhu i firnu, dominantní byly především velké plochy holého ledu.

Pozorování a měření ledovců jsou zaměřena na dva zásadní údaje – na zachycení změny délky a na zjišťování charakteru vývoje (úbytek, nárůst nebo zachování původní velikosti). U některých ledovců se daří zjistit i jejich mocnost a také rychlost, jakou se pohybují. U všech devadesáti pozorovaných ledovců se podařilo vyhodnotit změnu délky ledovce – u 87 ledovců bylo zjištěno jejich pokračující zkracování, dva ledovce si podle těchto měření zachovaly svou délku (Totenkopfkees ve skupině Glockneru a Winkelkees ve skupině Ankogel-Hochalmspitze), pouze u jednoho bylo zaznamenáno jeho prodloužení (Landeckkees ve skupině Granatspitze, prodloužení činilo 1,1 m).

K největším úbytkům ledovcových hmot došlo v minulém roce v nejvíce zaledněných horských skupinách v Rakousku. Rekordní úbytek byl zjištěn u ledovce Hornkees v Zillertálských Alpách (-65 m), 51 m své délky ztratil ledovec Zettaunitzkees ve skupině Venedigeru, o 44 m se zkrátil ledovec Daunkogelferner ve Stubaiských Alpách, v Ötztálských Alpách byl zaznamenán největší úbytek u ledovců Schalfkess (-39 m) a Niederjochferner (-33,5 m).

 


Ledovec Pasterze v roce 2012 a v roce 1920

 

Zajímavé jsou jistě i údaje o vývoji ledovců a srovnání s minulými obdobími. Ve skupině Dachsteinu, která je nám nejbližší, dochází k největšímu úbytku u ledovce Hallstätter Gletscher – letos úbytek o -27,1 m, v roce 2015 „jen“ -21,7 m. V Ötztálských Alpách byl průměrný úbytek ledovců stejný jako v roce 2015, tj. -13,4 m. Kromě výše uvedených dvou ledovců byl v této horské skupině zaznamenán výrazný ústup i u ledovců Marzellferner (-25,3 m), Latschferner (-20,9 m) nebo Weißseeferner (-19,5 m). Průměrný úbytek ledovců v oblasti Pitztal a Kaunertal činil ve vyhodnocovaném období „jen“ -24,5 m. To je ve srovnání s minulými obdobími výrazně méně, např. v předchozím roce 2015 to bylo -65,8 m. Místní ledovec Gepatschferner se zkrátil o -40,5 m; v roce 2015 to bylo ale -121,5 m, nebo ledovec Taschachferner v roce 2016 o -19,0 m; v roce 2015 ale o rekordních -101,0 m. Ve Stubaiských Alpách byl zaznamenán průměrný úbytek stejný jako v minulém roce, úbytek činil -24,0 m. V u nás velmi vyhledávané skupině Großvenedigeru byl u všech osmi měřených ledovců zaznamenán průměrný úbytek ledovcové hmoty -31,0 m. Po již zmíněném ledovci Zettaunitzkees (-51,0 m) bylo zaznamenáno další rekordní zkrácení u ledovce Schlatenkees - 50,0 m. U skupiny Glockneru byl zanamenán další významný úbytek u známého ledovce Pasterze, který se rozkládá v kotlině pod vyhlídkou Franz-Josefs-Höhe. Loňský průměrný úbytek tohoto ledovce byl -44,3 m; v průměru o 4,9 m poklesla horní hladina tohoto ledovce ve srovnání s rokem 2015 a rychlost jeho pohybu se zvýšila z 5,6 m/rok v roce 2015 na 7,5 m/rok v roce 2016.

 

Ledovec Hornkees v Zillertálských Alpách v letech 1953 - 2013 - 2015

 

Mimořádné údaje za sledované období se týkají i sněhu a teplot. Během zimního období 2015/2016 (až do 30. 4. 2016) napadla v horských oblastech Rakouska podle dlouhodobého průměru většinou jen čtvrtina nebo polovina sněhových srážek. Malá nebo žádná sněhová pokrývka na ledovcích znamená, že i v zimě při slunečných dnech dochází vlivem intenzivního slunečního záření k rychlejšímu úbytku ledovcové hmoty a ledovců. V popisovaném zimním období byly navíc v listopadu a v prosinci 2015 zaznamenány na třech měřících stanicích (Bergstation Sonnblick, Säntis a Zugspitze) extrémní odchylky od průměrných teplot v těchto měsících za období 1981–2010. V listopadu byla odchylka +3,2 °C, v prosinci pak dokonce +6,4 °C. I tato skutečnost má vliv na celkový vývoj a stav ledovců ve sledovaných oblastech.

 

Text: Ladislav Jirásko / ALPENVEREIN.CZ

Zdroj: Alpenverein.at