Rosťa Gregor: Pěšky okolo Československa aneb od patníku k patníku
Velmi zajímavý projekt připravil na rok 2016 dobrodruh Rosťa Gregor. Podpořit jeho sportovní, cestovatelské, ale i charitativní snahy můžete i Vy! Více už sám Rosťa:
Začnu v Kanadě, rozuměj v České Kanadě, v kraji žulových skalisek. Tou doputuji, nebo spíše doklesám k řece Dyji. Jižní Moravou mě provede řeka Morava. Jiná řeka, Dunaj mě uvede do slovenské země. Bude mě provázet celou nekonečnou Podunajskou nížinou až k městu Štúrovo. Zde pod svahy pohoří Burda mě předá řece Ipeľ. Cesta jejím lužným lesem bude jistě zábavná. První pozdrav Karpat dostanu v podobě exotické, hradními zříceninami oplývající, Cerové vrchoviny. Stezka mě poté provede přes pusté náhorní planiny Slovenského krasu. Po jejich zdolání mě od větrné Východoslovenské roviny bude dělit už jen strmá hradba Slánských vrchů. Putování východním směrem ukončím na břehu mohutné řeky Tisa.
Zde se hraniční stezka stáčí na sever a kopíruje politicky žhavou ukrajinskou hranici. Na úpatí pohoří Vihorlat vstoupím do lesů. Vynořím se až kdesi v pohoří Pieniny. Přes 100 km fajnové záležitosti. Pohořím Pieniny mě z velké části provede řeka Dunajec. Krajinářsky dokonalá část cesty. Podhůří Spišské Magury je nefalšovaným světem goralů, kdysi slavných pašeráků koní. Zde budu stezku následovat, dokud neopustí řeku Dunajec.
Pak již půjde opravdu do tuhého: Vysoké Tatry - pomyslná střecha Slovenska. Musím se přizpůsobit aktuální sněhové pokrývce. Ideální cesta by vedla přes Rysy do polské části pohoří s odskokem na Gerlach. Z Polska se zpět na hranici vrátím Orlí stezkou, fantastickou zajištěnou vysokohorskou trasou. Hraniční hřeben Červených vrchů mě dovede do Roháčů na vrch Volovec. Následovat budou Oravské Beskydy, drsné a pusté severní hory, jež volně přecházejí do Kysuckých Beskyd, o nichž platí to samé.
Cesta průmyslovou severní Moravou mě asi potrápí nejvíce, a to nejen silničním provozem. Místem k oddechu budiž mi Rychlebské a Orlické hory. Pískovcový svět, kterým budu putovat vzápětí, mi dozajista nabídne královské bivaky pod svými skalními převisy. Nejvyšším bodem putování českou krajinou bude vrchol Sněžka. A první choulostivější úsek cesty z pohledu ochrany přírody v Krkonoších, přísně chráněná Jizerská Louka, co dodat více. Lužické hory, či nehory. Žádný výrazný hřeben, jen rychlý sled jednotlivých stoupání a klesání.
Pasáž Českosaským Švýcarskem bude pro změnu jednou z fotograficky nejkrásnějších. Nabídne mi atraktivní průstup vodním kaňonem hraniční řeky Křinice. Jen co překoná stezka řeku Labe, začne tvrdě stoupat na hřebeny Krušných hor. Srdce Sudet slibuje rovněž lákavé prožitky. Za Ašským výběžkem se stezka začne vracet zpět na jih. Jen co se přehoupnu přes kopce Českého lesa, potrápím ochranáře na Šumavě, vychutnám si opuštěnost hor Novohradských a jsem v cíli. Mnohými úseky hraniční stezky jsem o statně již kdysi putoval. Vím, co mě čeká. Vydejte se na cestu společně se mnou, máte se na co těšit!
K cestě mě inspirovaly dvě ženy.
Maratonská chodkyně Dr. Barbara Moore, která ve svých 56 letech vykonala 3 500 mílový pochod ze San Franciska do New Yorku. Šla 46 dní, 16-18 hodin denně. Jedla pouze syrovou rostlinnou stravu a pila zeleninové šťávy. Druhá žena se jmenuje Jana Bendová, maminka dvou krásných dětí. Po nepovedené operaci je přechodně upoutána na invalidní vozík. Má velkou naději, že se z toho dostane. Rád bych této nesmírně statečné ženě vykonáním cesty finančně pomohl. Více o ní v odkazu Pomůžeme Janině zpět do života.
Vykročím na jaře v roce 2016.
Více o projektu i Rosťovi Gregorovi najdete na jeho webu: www.putovanisemnou.cz