Krkonošskému národnímu parku je dnes 50 let
Dnes uplynulo 50 let od doby, kdy byl vyhlášen nejstarší český národní park. 17. května 1963 byla završena snaha generací odborníků a vědeckých institucí o vyhlášení Krkonoš národním parkem. Tenko krok logicky navazoval na vyhlášení Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně hor o čtyři roky dříve (1959).
Krkonošský národní park byl vyhlášen především pro ochranu jedinečné arkto-alpínské tundry na hřebenech, výrazné stopy zalednění a drsného klimatu, subarktická rašeliniště, rozsáhlé lesní porosty a horské květnaté louky. Ochranu si zaslouží pozůstatky vlivu skandinávského ledovce (glaciální relikty), jako například všivec krkonošský, vrba laponská nebo slavík modráček tundrový, jehož izolovaná populace, čítající pouhých 25–30 párů, hnízdí právě na hřebenech Krkonoš. Unikátem je také například endemické společenstvo – morušková kleč. Jedinečnost krkonošské přírody si uvědomovali i naši předchůdci. Jan Nepomuk hrabě Harrach zřídil v roce 1904 první krkonošskou rezervaci na Strmé stráni v závěru Labského dolu. Aktivity dalších milovníků krkonošské přírody, mezi které lze zařadit například Josefa Šourka, Zdeňka Pilouse či Jindřicha Ambrože, vyvrcholily v roce 1963 právě vyhlášením Krkonošského národního parku.
„Často přemýšlím o tom, jak to tu vypadalo před 50 lety, když se zakládal národní park. První ředitel Miroslav Klapka začal budovat Krkonošský národní park s několika málo odborníky. Byla to práce vskutku průkopnická," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Krkonošský národní park za dobu své existence má za sebou řadu mezníků – výstavbu velkokapacitních rekreačních objektů, odborovou rekreaci, imisní kalamitu, rozvoj sjezdového lyžování, boom apartmánového bydlení. Přes tyto všechny vlivy se ale odborníkům daří uchovávat vzácnou krkonošskou přírodu v dobrém stavu. „Za dobu existence Krkonošského národního parku tu pracovalo množství znamenitých odborníků. Tím myslím jak externisty, kteří prováděli v Krkonoších výzkum, tak i zaměstnance Správy KRNAP. Jejich úsilím se podařilo vzácnou krkonošskou přírodu uchovat. My nyní navazujeme na jejich práci a jsme přesvědčeni, že naši následovníci docení kroky, které dnes děláme," dodal Hřebačka.
Tzv. Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších.
Zdroj: KRNAP, www.krnap.cz