Oblíbený seriál "Na skialpech přes hory" pokračuje horami Slovenska

Meteoroložka Alena Zárybnická a sporťák Jiří Hölzel vloni probádali česká pohoří, letos míří k našim nebližším sousedům a podívají se i o kousek dál. Nová série má podtext zbojnicko-loupežnická. Putování na pásech startuje na Malé Fatře u sochy slavného zbojníka Juraje Jánošíka a její cíl je až na Ukrajině, v rodišti slavného loupežníka Nikoly Šuhaje. Ačkoliv oba byli z trochu jiného těsta, něco společného přece jenom měli. O svou kořist se dokázali podělit. V různých poměrech, ale přece. „Jánošík bohatým bral a chudým dával, Nikola, když to situace vyžadovala, dokázal být také štědrý a my už čtvrtým rokem pomocí mobilní aplikace ČEZ - EPP Pomáhej pohybem také společně dáváme. Letos sbíráme důležité body pro Spolek Sportability, který pomáhá s rozvojem a podporou aktivního způsobu života lidí s handicapem,“ přiblížil spojitost seriálu s oběma rebely Jiří Hölzel.

Slovensko je skialpinistický ráj, proto nemohlo ujít naší pozornosti. „V šesti slovenských a jednom ukrajinském díle ukážeme, kam se na túry vydat tak, abychom obohatili fyzický fond a ještě se dozvěděli něco zajímavého z historie i současnosti,“ popisuje motto seriálu Alena Zárybnická. „Například jeden z průkopníků extrémního lyžování v Alpách i Himálájích, horský vůdce Pavol Rajtár nám vysvětlí, odkud se do slovenštiny i češtiny dostal výraz ´skialpinismus´.“ Celý štáb včetně tří kameramanů a obětavého produkčního se po svazích „škrábal“ od ledna do března. V jakémkoliv počasí. Ať se shůry sypaly tuny prašanu, ať nebylo vidět na krok, nebo když slunce ve vysoké nadmořské výšce vypalovalo do temena hlavy malý ohníček. „Přesto jsme se poněkolikáté přesvědčili, že po horách je lepší chodit, než z nich dobývat nerostné bohatství,“ říká Jiří Hölzel. „Než jsme vyrazili na prašanovou vycházku po Velké Fatře, zastavili jsme se v obci Špania Dolina v místním Muzeu mědi. Člověk by neřekl, co všechno může o historii prozradit kus obohaceného kamene.“

Po obou Fatrách vedl intinerář natáčení do Nízkých Tater. Na jejich jižní i na severní stranu. „Na té jižní jsme zdolali nejvyšší vrchol Nízkých Tater Ďumbier a na chatě Milana Rastislava Štefánika jsme hodili řeč s jistým Igorem Fabriciusem,“ přibližuje další etapu Alena Zárybnická.  „Zajímavá postava. Na Štefáničce působí coby chatař už od roku 1991 a na chatu vytahal po svých už tuny materiálu.“ Severní strana Nízkých Tater – ta je pro změnu jasně freeridová. Středisko Jasná je oficiálně povolenými sjezdy ve volném terénu vyhlášené. „ Zážitek je to se vším všudy. I do kopce, protože stíhat tempo prezidenta Slovenské skialpinistické asociace Igora Žiaka, to je fakt peklo. A to on skoro couval. Prostě člověk na svém místě,“ dodává Jiří Hölzel.

Západní Tatry – bezpochyby nejnavštěvovanější skialpinistická destinace na Slovensku. Na dvoudenní túru je ideální vyrazit ze Žiarské chaty, která před deseti lety odolala i pádu stoleté laviny. Brutální masa sněhu kompletně proměnila charakter Žiarské doliny. „Stopy po lavině jsou patrné dodneška a my jsme se tak trochu vydali po jejích stopách. Abychom si uvědomili, co všechno horydokážou,“ říká Alena Zárybnická a její parťák doplňuje: „Ale my jsme strach neměli – jako průvodci s námi nahoru na horu vyrazily dvě legendy slovenského skialpinismu Milan Madaj a Dušan Trizna. S jejich ryzím horalstvím si člověk nemůže být jistý, jestli to nádherné počasí, které nás v Žiarské zastihlo, nebyla náhodou jejich práce…“.

Od Malé Fatry přibývaly každým dílem výškové metry. Takže slovenská část natáčení nemohla končit nikde jinde než ve Vysokých Tatrách. Z nejstarší osady Vysokých Tater, Starého Smokovce nás naše kroky vedly Malou Studenu dolinou přes Téryho chatu a Baranie sedlo až na Chatu pri Zelenom plese. „Cestou jsme se stavili i na Rainerově útulně, zrekonstruované nejstarší chatě v Tatrách,“ připomíná Alena Zárybnická. „Vyprávění současného chataře, pana Petera Petrase, který ji celou opravdu nádherně zrekonstruoval, by se dalo poslouchat hodiny a hodiny.“

A pak Ukrajina – kapitola sama pro sebe. „Jo, to bylo překvapující a svým způsobem ohromující po všech stránkách,“ shodují se oba průvodci seriálu. „A teď nemáme na mysli lyžařskou stránku věci. Prostě jiný kraj, jiný mrav – a hlavně jiné silnice. Stopadesátikilometrový přejezd z Dragobratu do Koločavy nám - jen pro nastínění situace - trval sedm hodin…. Ale Nikolu Šuhaje jsme zastihli,“ dodává Jiří Hölzel.

Televizní seriál se bude vysílat od 16. listopadu 2019 každou sobotu na ČT SPORT.

Další informace nejdete na www.naskialpechpreshory.cz