Nová cesta a volný přelez Malého Asanu v Kyrgyzstánu

Patrick Tirler a Moritz Sigmund z jižního Tyrolska vyrazili letos v létě na horolezeckou výpravu až do dalekého středoasijského Kyrgyzstánu. Jejich cílem byla konkrétně turisticky méně prozkoumaná oblast Karavšin na jihu země v pohoří Pamíro-Alaj.

Tirler a Sigmund. Foto Patrick Tiler

Po příletu do Biškeku jim trval dva dny přesun až do údolí Kara-Su, kde si zřídili základní tábor. Poté začali hledat vhodné linie k uskutečnění zajímavého prvovýstupu. Na první pohled je zaujala logická linie na vrchol Malý Asan, která nebyla dosud v žádných průvodcích ani jiných materiálech vyznačena. Když ale přišli k úpatí stěny, jasně spatřili navrtané jistící body.

Údolí Karavšin. Foto Chris Harkness

Nejprve byli trochu zklamaní, pak se rozhodli pro prvovýstup linií, která vedla více vlevo. Tu sice zkoumali před několika dny, tehdy se však shodli, že je nad jejich síly. Nakonec se do cesty vydali. Po snadné první délce přišly očekávané těžkosti ve druhé délce, která byla skutečně velmi náročná. Obtížná místa ale přeci jen zvládli a hned potom zvládli i lehčí třetí délku.

Štít 4810 vzadu uprostřed. Asan vpravo v popředí a Malý Asan vlevo v popředí. Foto Patrick Tirler

Následující čtvrtá délka byla ale nejobtížnější pasáží celého výstupu, tyto pasáž museli zvládnout většinou v traverzu. Po několika pádech však dokázali prolézt i tuto nepříjemnou část. Pátá délka už byla opět výrazně lehčí. Tirler a Sigmund ji však už dokončovali za blížící se bouřky. Rozhodli se proto slanit do údolí a ve výstupu pokračovat později.

Ve stěně. Foto Patrick Tirler

Následujícího rána, kdy již bylo počasí lepší, se vrátili do stěny. Brzy vylezli až k nejvyššímu bodu z předchozího dne. Rychle vylezli následující dvě délky a dostali se do dalšího traverzu, který zvládli poměrně snadno. Pak pokračovali výraznou spárou, pro kterou ale neměli dostatečně velké friendy na založení jištění, proto museli přetraverzovat stěnou doprava a nakonec za mírného deště dokončili předposlední i poslední délku a 2. srpna se dostali na vrchol Malého Asanu ve výšce asi 3600 metrů.

V bivaku. Foto Patrick Tirler

Po krátkém odpočinku v základním táboře se rozhodli do cesty ještě jednou vrátit, tentokrát s cílem přelézt celou cestu volně. Na tento pokus se k nim přidal ještě Rakušan Phillip Geisler, jehož spolulezec onemocněl. V průběhu dalších dvou dní dokázala celá trojice volným lezením zdolat všechny délky nové linie o obtížnosti 8a+. Cestu pojmenovali podle tradičního kyrgyzského klobouku Ak-Kalpak – bylo to jakési poděkování velmi pohostinným a přívětivým domorodcům, kteří se o ně starali.

Vylezená cesta. Foto Patrick Tirler