Nevidomý britský horolezec vytvořil novou cestu v Maroku

Britského horolezce Jesse Duftona přivedl k lezení jeho otec již ve věku dvou let. Lezli spolu ale i později. Když bylo Jessemu jedenáct, dokázal již lézt cesty jako prvolezec. V té době se mu ale začal výrazně horšit zrak, s nímž měl problémy již od narození. V jedenácti mu z běžného vidění zbývalo jen asi 20 % a postupem času se stav ještě zhoršoval. V tuto chvíli je sice schopen v úzkém zorném poli rozpoznat, zda je světlo či tma, ale nevidí si ruku před obličejem.

Jesse leze první délku. Foto Jesse Dufton

Přesto se své vášně nevzdal a v lezení stále pokračuje. Naučil se nové techniky jak se na nastalou situaci adaptovat. V roce 2017 se dokonce zúčastnil měsíční expedice v Grónsku, při níž vylezl jako první v historii na dvě do té doby nedostoupené hory. Jde pravděpodobně o vůbec první takový počin v případě takto hendikepovaného lezce.

Nyní přidal do své sbírky další výrazný úspěch. Společně se svou manželkou a stálou spolulezkyní Molly zamířili do severoafrického Maroka. A to konkrétně do jižní oblasti, kde leží pohoří známé jako Antiatlas. Spojili se s Paulem Donnithornem, který zdejší skály velmi dobře zná a pomáhal rozšířit povědomí o této oblasti mezi horolezeckou komunitu. Donnithorn jim poradil množství dosud nevylezených skalních útesů.

Molly ve druhé délce. Foto Jesse Dufton

Nakonec si vybrali 100 metrů vysoký a 200 metrů dlouhý skalní pás, ke kterému je snadný nástup, neboť jak Jesse poznamenal, probíjet se přes skalní moře nebo husté křoví není pro něj jako nevidomého úplně příjemné. Na této skále dosud existovaly pouze čtyři linie. Pro jeho ženu Molly a Paula tudíž nebylo příliš obtížné najít zajímavou novou cestu.

Nakonec si vybrali cestu s výraznou spárou a komínem v horní části. Aby všichni lezli aspoň část nové linie jako první, rozdělili si cestu na tři délky. První délku vyváděl Jesse, druhou Paul a třetí Molly. Pro Jesseho může být paradoxně lezení s horním jištěním obtížnější, protože jej kolegové nemohou zespodu navádět. V tomto případě to naštěstí nebyl velký problém, byť si dle svých slov udělal spoustu kroků výrazně těžších, než bylo třeba. Obtížnost cesty byla podle Jesseho celou dobu víceméně stejná, avšak o poslední délce, kterou vedla jeho žena tvrdil, že obsahuje nejzajímavější sekvenci pohybů.

Lezci v horní části stěny. Foto Jesse Dufton

Sestup představoval pro Jesseho menší problém, nakonec ale i ten zvládl. Nová cesta na útesu nazvaném Heavy Rock, který leží nedaleko vesnice Alma, získala název Eye Disappear. To by se dalo přeložit jako mizení zraku, ostatně tento název odkazuje na skladbu slavné americké skupiny Metallica I Disappear ze soundtracku k filmu Mission Impossible 2. Jesse totiž chtěl v názvu cesty poukázat na svůj hendikep. Obtížností cesty si nejsou lezci zcela jisti, nicméně nejpravděpodobněji jí jde přiřadit klasifikaci 4b. To se pochopitelně nemusí zdát mnoho, avšak v tomto případě není obtížnost cesty to úplně nejdůležitější.

Nová cesta. Foto Jesse Dufton