Moderní technologie jsou pro nás vítaným pomocníkem, shodují se Radek Jaroš, David Křížek a Miky Škoda

Adrenalinové situace zažíváme v posledních měsících více než dřív. Není to ale kvůli kýženým outdoorovým aktivitám, příčinou je nepříjemná celosvětová pandemie. Horolezec Radek Jaroš, jachtař David Křížek i dobrodruh Miky Škoda si adrenalin vychutnávají v jeho ryzí outdoorové podobě. Jak zachycují své zážitky z domova i ciziny v době pandemie? Kvalitní technika je základ, shodují se. Tyto tři známé osobnosti se zúčastnily on-line diskuse pořádané společností Canon.

Miki Škoda, David Křížek a Radek Jaroš

Společnost Canon, která s vyznavači adrenalinových zážitků spolupracuje, dobrodruhům nabízí množství kvalitní techniky. "Z posledních novinek bych všem doporučil zejména fotoaparát Canon EOS R5, který změnil pohled fotografů na bezzrcadlovky díky propojení elektroniky, optiky a potřeb uživatelů," říká produktový manažer Canon CZ Pavel Šerý. Japonský výrobce techniky umí uspokojit i ty outdoorové nadšence, kteří chtějí vyrobit čtvercové fotky pomocí minimalistických tiskáren SELPHY SQUARE QX10.

Radek Jaroš je jedním z nejúspěšnějších světových horolezců. Pokořil všech 14 himalájských osmitisícovek, podíval se také na vrcholy všech nejvyšších hor jednotlivých kontinentů. Koronavirová pandemie pro něj jako OSVČ znamenala výraznou změnu. "Jednou z mála jistot, na kterou se mohu spolehnout, jsou fotoaparáty Canon, které mě doprovázejí na cestách desítky let. Věřím, že se z pandemie poměrně brzy dostaneme, byli jsme před ní, budeme i po ní, jsem životním optimistou," říká legendární horolezec. On sám kdysi dovezl do Himalájí fotky dětem, které pořídil dřív na stejném místě. Způsobil tak gejzír radosti pro nejmenší.

David Křížek toho na moři dokázal hodně, mj. čtyřikrát na jachtě přeplul Atlantik. I jemu koronavirus výrazně zkřížil plány. "Zrušili nám všechny akce, včetně Mistrovství světa i Evropy," říká Křížek s tím, že správný jachtařský trenér se neobejde bez potřebné techniky. "Používám dalekohled Canon 14x32 IS, který je pro moji práci absolutně nezbytný. Má skvělé přiblížení, ale především stabilizátor, který je ještě důležitější. Mohu tak sledovat chyby svých svěřenců při závodu a pomáhá mi během tréninků i pro větší bezpečnost týmu, když se např. některá loď převrátí. Sám dalekohled používám v závodech na námořních lodích. Sleduji vývoj větru, počínání soupeřů a závodní trať," dodává jachtařská legenda.

Miky Škoda zažívá a zprostředkovává nejrůznější dobrodružství. Má rád adrenalinové výzvy. Jednou z nich byl i podzimní výstup na Matterhorn, při němž zažil nejednu horkou chvilku. "Výstup na Matterhorn byl docela dramatický, ale nakonec na třetí pokus úspěšný. Jako lovec zážitků jsem zorganizoval jsem také výstupy na 7 nejvyšších vrcholů nejvyšších pohoří v Česku," říká dobrodruh. I on rád zachycuje adrenalinové zážitky. Pomocníkem na Matterhornu mu byl kompakt Canon PowerShot G5 X. "Byla to pozitivní zkušenost, samozřejmě jsem rád za super fotky. Takže nejvíc mi pomohl kvalitně fotit a zároveň nebylo třeba tahat zbytečná kila navíc," dodává Škoda.

Jaroš, Křížek i Škoda se rádi při dobrodružstvích obklopují moderními technologiemi. Vyznavači adrenalinu nebudou zahálet ani letos. Střádají cestovatelské plány v tuzemsku i zahraničí, známý jachtař David Křížek už je nyní na soustředění na Sicílii.  A všichni unisono tvrdí, že je zvlášť nyní důležité žít, radovat se z maličkostí a brát věci s nadhledem.

Videozáznam on-line diskuse najdete ZDE.

Radek Jaroš, foto Radek Jaroš

Radek Jaroš: Strádaní ve velehorách bylo dost, teď chci propojit horolezectví s cestováním

Legendární horolezec Radek Jaroš má napilno i v dobách, kdy je většina z nás v zajetí home officů a obav z nebezpečné pandemie. I pokořitel všech himalájských osmitisícovek ale loni strávil více času v Česku než v cizině. Přesto si našel čas na toulky v Kanadě či Hondurasu. Bez moderní techniky by už to nešlo.

Jakou máte zkušenost s fotografickou technikou? Čím vám nejvíc pomáhají?

 Velkou, dlouholetou a pozitivní. V roce 2005 jsem přešel na zrcadlovku společnosti Canon a postupně k tomu přibyl malý kompaktní fotoaparát a kamera. Tehdy ještě fotoaparáty neuměly natáčet video. Potřeboval jsem mít všechno od jedné firmy. Doma mám samozřejmě tiskárnu se skenerem, opět se značkou Canon. A poslední, co mě přibylo, je fotoaparát s úžasnou optickou stabilizací a mobilní tiskárna na fotografie. Když jsem začínal s expedičním horolezectvím, neexistovaly sociální sítě ani mobilní telefony. Odjeli jsme prostě na expedici dva měsíce o nás nikdo nevěděl, a pak jsme se vrátili s tím, že jsme vylezli, anebo ne. Fotografie a filmy, které jsem na expedici pořídil, byly jedny z mála možností prezentace. Začal jsem dělat každoroční kalendáře, výstavy fotografií, přednášky a filmy. To vše jsem musel mít zdokumentováno. No a kancelářská technika, to je samozřejmě jasná záležitost. Bez ní se úřad dělat nedá...

Jak je pro vás osobně důležitá moderní technika na cestách?

Musím se přiznat, že bez ní to nejde. Když jsem se balil na jednu z himalájských expedic a zoufale se snažil dostat všechnu techniku v nějakém řádu do expedičních sudů, přišel kamarád a zeptal se, kam jedu. Na expedici, odvětil jsem. A on že nějak nevidí horolezecký materiál. Měl pravdu. Všude se válely dráty satelitní telefony, solární panely, notebook fotoaparáty a kamery. Tehdy nešlo dělat přímé vstupy tak jednoduše jako dnes. A doba vymknutá z kloubů šílí dál...

V čem je pro vás osobně pandemie největší výzvou? V čem vás naopak nejvíce brzdí?

 Výzvu v této pro mě nepochopitelné době nevidím žádnou velkou. Dalo by se říct, že nás nejvíc brzdí v cestování. Zatím jsem nepřijal filozofii neustálého šťourání v nose, nošení roušky a ochranných štítu. Proto necestuji nějak výrazně. I tak jsem minulý rok stihl návrat z Afriky, kde jsem měl po ruce bezzrcadlovku Canon EOS R, a také navštívit Kanadu a Honduras. V průběhu léta a podzimu jsem čtyřikrát vyrazil do Slovinska a Chorvatska. A upřímně vzhledem k počtu lidí, které jsem tam potkával, se nepovažuji za masového vraha, který by šířil smrtelnou nemoc v našich krajích...

Kde byste teď byl, kdyby nebylo pandemie?

Úplně z krátkodobého hlediska, tak bych byl na golfu na Kanárských ostrovech. To ale už se bavím o té pandemii. Pokud by byla situace úplně normální, pravděpodobně bych se před krátkou dobou vrátil z Nového Zélandu, kde by byl mým cílem Mount Cook. Nejvyšší vrchol tohoto ostrova je jedním z 15 nejizolovanější vrchol u naší planety. A to je v současné době můj nový projekt. Jde o horolezectví spojené s cestováním. Poznáváním nových míst lidí a kultur. Že umím strádat ve velehorách, už jsem se přesvědčil A současné době jsou exotické kraje pro mě tou největší výzvou.

Jsou naopak nějaká místa, která jste začal objevovat jen díky pandemii?

Díky tomu, že jsem se minulý rok trošku víc držel v Česku, jsem v zahraničí strávil jenom tři měsíce, tak jsem se překvapivě mohl věnovat víc golfu. I když 18 odehraných hřišť taky není žádný velký výkon. Nicméně jsem absolvoval jednu celou Golfcentrum open tour, což znamenalo v mém případě šest turnajů ze sedmi. A přesto jsem se stal především pro mě nečekaně celkovým vítězem.

Text: PRAM Consulting, Canon CZ