Hannah-Garmont-Vibram Megagrip Tour v Julských Alpách

Italská strana Julských Alp je krásný, tak trochu zapomenutý kraj, kde potkáte pravděpodobně více kamzíků a kozorožců než lidí. A právě tento kout Alp plný úchvatných vápencových vertikál se stal cílem výherců soutěže Rock Point Mountain Experience a zástupců plzeňských outdoorových firem Rock Point a Hannah, které ji společně s firmami Garmont a Vibram zorganizovaly.

Cesta do „Julek“ nebyla pouhým přesunem. Trvala dva dny a účastníkům nabídla hodně zajímavý program. Po přespání v historickém městečku Varese nás čekala návštěva firmy, kterou v Albizzate v roce 1945 založil Vitale Bramani. Začáteční písmena jeho jména zdobí milióny bot po celém světě, žluté logo Vibram je kult. Možnost podívat se pod pokličku výrobce (dnes už nejen) podešví je velkou ctí a především zážitkem. Na vlastní oči jsme viděli, jak se podrážky Vibram rodí – od přírodního kaučuku, syntetické gumy, míchání směsí, přes barvení až po pečení ve formách a následné zpracování a testování.

Odpoledne jsme ještě navštívili sídlo značky Garmont, další italské legendy na celosvětovém outdoorovém trhu. Navzájem propojené kanceláře v prostoru připomínajícím velký obývací pokoj nás překvapil designem i pohodlností, stejně jako zde navrhované boty, jejichž kompletní kolekci jsme si mohli detailně prohlédnout. Kombinace těchto dvou značek není náhodná. Garmont využívá od počátku podešve Vibram. V horách jsme pak měli šanci každý vyzkoušet například nový Vibram Megagrip, na který Garmont sází u modelu Sticky Stone. Grip mají opravdu mega a po feratách v nich člověk běhá jako kamzík.

Pak už nás čekal jen noční přesun na sedlo Sella Nevea, bránu do Julských Alp, kde ve výšce 1162 metrů stojí Rifugio Divisione Julia. Mimochodem tato oblast se v zimní sezóně pyšní vůbec největšími úhrny výšky nového sněhu. Společně s námi vyrazili i Antonio Galimi (Vibram) a Jacopo Tessaro (Garmont) a na místě nás přivítala dvojice horských vůdců ze společnosti InMont Guido Candolini a Gianni Dorigo. Dva sympaťáci, kteří se starali o následující aktivní část celé akce. Nezbývalo než si dopřát vydatnou večeři a poslední sprchu před skromnějším životem v horské divočině.

Třetí den akce nás přivítal nádherným slunečným počasím, které naše kroky doprovázelo během celého poměrně hodně nabitého dne. Nejprve jsme vystoupili do sedla Passo Degli Scalini (2083 m), odkud se nám otevřel nádherný výhled na Julské Alpy s dominantním vrcholem Mangart (2678 m). Kousek pod námi se na plošině pod strmými vápencovými stěnami krčil hlavní cíl túry a base camp pro další tři dny – malá, útulná a skromně zařízená chata Rifugio Corsi (1874 m). O skromnosti se rozhodně nedá mluvit v případě večeří, které pro nás připravoval chatař Cristiano Martucci se svým týmem. Cristianova záliba ve vojenské historii byla cítit na každém kroku. Popelník z úlomku nálože, spousta knih a také výstava nálezů z doby první světové války patří k chatě vybudované v roce 1925 stejně jako místní nejoblíbenější sportovní aktivita – lezení. Chata Italského alpského klubu (sekce Triest) nese jméno vojáka a lezce Guida Corsiho, který padl v bojích na Monte Grappa v roce 1917.

Sluníčku se za věže Cime Castrein nechtělo, a tak jsme po krátkém občerstvení na chatě využili nabídky horských vůdců zalézt si na zdejší cvičné skalní stěně. Připravili pro nás vybavení včetně lezeček a vybrali dvě cesty o obtížnosti IV a IV+, kde si každý mohl bezpečně (s horním jištěním) vyzkoušet krásný pocit při zdolávání strmé skály ve svitu zapadajícího slunce.

Čtvrtý den nás počasí opět podrželo, a tak nestálo nic v cestě vydat se na hřeb programu – výstup na Jôf Fuart (2666 m), pátý nejvyšší vrchol Julských Alp, na který v roce 1891 vystoupil jako první slovinský průkopník horolezectví a autor knih o horách Julius Kugy. Normální cesta vede strmou pěšinou přes skalní stupně občas zajištěné lany. Od vrcholového kříže a sochy Panny Marie se nám otevřel neuvěřitelný panoramatický výhled: na jihu moře, na západě Dolomity, na severu zaledněný hlavní alpský hřeben včetně Vysokých Taur a jejich dvěma nejvyššími horami – Großvenediger (3674 m) a Großglocker (3798 m, nejvyšší hora Rakouska), na východě Karavanky, údolí Drávy a celé Julské Alpy s Triglavem (2863 m), jejich nejvyšším vrcholem a zároveň nejvyšším vrcholem Slovinska. Tak rozmanitých výhledů v Alpách, případně sousedních Dolomitech, je jako šafránu. Co se panoramatu týče – jedná se opravdu o mimořádné místo! Po vrcholovém rozjímání jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jednu čekal sestup po stejné trase, druhá to vzala přes atraktivní feratu Anita Gointan (C/D) proplétající se mezi věžemi rozeklaného masivu Madri dei Camosci. Výstup na Jôf Fuart i přelezení feraty následně oslavujeme dlouho do večera.

Druhý den ráno se na obzoru již objevuje fronta, která má ukončit nadvládu babího léta. I po poctivé party se nám podařilo vystartovat z chaty včas a užít si poslední sluneční paprsky. Rychle jsme vystoupali do sedla Forcella del Vallone (2180 m), odkud nás čekala další parádní ferata Sentiero del Centenario (B) připomínající horskou dráhu namotanou mezi skalními věžemi – tentokrát masivu Cime Piccole di Riobianco. Začátek cesty prochází šachtami a střílnou, které zde vykopali rakouští vojáci za první světové války. Skalní stěny se pomalu schovaly do husté mlhy a teplé sluníčko vystřídal studený déšť. Nezbývalo než z batohů vytáhnout nepromokavé oblečení Hannah, které každý (včetně horských vůdců) „nafasoval“ na začátku akce, a řádně ho otestovat.

Pošmourné odpoledne rozsvítil diaprojektor a plátno uvnitř chaty. Naši „gajdi“ Guido a Gianni nám předvedli „the best of“ jejich skialpových a horolezeckých expedic po celém světě. Nepromokavé oblečení se hodilo ještě jednou, kdy nás do mírného deště „vytáhl“ chatař Cristiano, aby nám ukázal zbytky zákopů a staveb z první světové války, které Rifugio Corsi obklopují a v jejichž blízkosti dodnes nachází zbytky zbraní, nádobí a dalších artefaktů.

Poslední den nám už nezbylo než se vydat do mrholení a husté mlhy, sestoupit zpět k autům a nasadit kurz Česká republika. Letošní Hannah-Garmont-Vibram Megagrip Tour považuji za výjimečnou akci, která dokázala představit produkci významných outdoorových firem a zároveň ji otestovat ve společnosti fajn lidí v mimořádně zajímavé krajině italské části Julských Alp. Hore zdar!