Etapový závod GranitlandXtreme: Texpa-Simplon udželi vítězství, lidé&HORY Duratec 5.

Třetí (závěrečná) etapa

Poslední etapa prověřila techniku – míněno jak ve smyslu zvládání kola, tak materiálu. Přes 75 km dlouhé cross country v blátě místy až po náby s průdkými výjezdy (2800 m) i sjezdy byla těžká písemka. Jistě i pro Albana „Albanátora" Lakatu, který z bláta vylovil další rakouský mistrovský titul. Pojďme ale k etapáku GranitlandXtreme, jehož poslední část proběhla právě na tomto okruhu. Hodně bude rozbitého pedálu 2 km před cílem včerejší etapy litovat Lukas Buchli, který se svým parťákem Hansueli Stauffererem (WHEELER/BiXS - iXS Pro Team) popasoval s extémně obtížnou tratí nejlépe (čas 4:02:08). Jen pro info mistr Alban to za čerstva dal za 3:36:32. Vedoucí Němci Matthias Leisling a Uwe Hardter (Texpa-Simplon) na švýcarskou dojici dnes ztratili 4 minuty, i přesto jen o pár desítek sekund celkové vítězství uhájili a v dresech lídrů pozvedli nad hlavu krásnou žulovou trofej. Třetí dojeli a v celkovém hodnocení Rakušané Focus Rapiro Racing (Sven Pieper a Alexander Rebs). Jejich druhá týmová dvojice (po druhé etapě celkově 3.) Felix Fritzsch a Marvin Augustyniak bohužel kvůli technickým problémům dnešní etapu nedokončila.

A jak se dařilo týmu lidé&HORY Duratec?

Víc než dobře. Dnes jsme zvolili dobré tempo a stále se drželi poblíž našich pronásledovatelů a v cíli i těsně před nimi. Bylo to celkem psycho. Trať a vlastně celý závod nemá cenu dále rozebírat. Kdo jste někdy jel „mokrý sudety", tak budete mít asi zhruba představu, jaké to je, dát si je třikrát za sebou. Tak takové to bylo. Maso! Naše kola jsou úplně dead – jsou na tom hůř než my. Jako většina ani naše podkrkonošská úderka se neobešla bez technických problémů. Ondovi nejdřív na 20. km uteklo zadní kolo. Po nafouknutí se ale naštěstí chytlo. No a já musel asi třetinu závodu jet vepředu jen velkou placku – řazení stávkovalo. Nohy dostaly co proto... A taky trochu nudnou bilanci „bez pádu" jsem dnes vylepšil krásnou rybou do bahna. V etapě jsme dojeli na 5. místě a po odstoupení jednoho z týmu Focus Rapiro Racing nám tato příčka tak trochu spadla do klína i v celkovém hodnocení. Ondra „dovapkuje" kola, já docvakám tyto řádky a valíme do Čech. Děkujeme všem za přízeň!

Nebohý Duratec dostal pěkně pokouřit! Ale dal to.

Třídenní peklo je za náma!

Výsledky jednotlivých etap i celkové najdete zde:

http://www.pflanzl.info/

Druhá etapa

Tak se splnilo, co jsme si přáli. Počasí nás potrápilo „jen" zimou (okolo 9°C) a zhruba dvěma delšími přeháňkami, naštěstí nelilo před startem, na který jsme museli jet 13 km na kolech. Přání se jistě vyplnilo i německé dvojici týmu Texpa-Simplon Matthiasovi Leislingovi a Uwe Hardterovi. Ti uhájili trikot lídrů, když trať dlouhou 110 km s převýšením 3150 metrů zvládli v čase 4:37:35. Tvrdě na ně útočili Švýcaři Lukas Buchli a Hansueli Stauffer (WHEELER/BiXS - iXS Pro Team), ale Lukase nakonec asi 2 km před cílem zradila technika, když mu praskl pedál. Do cíle nakonec přijeli s minimální ztrátou 39 sekund a borci ze země sýrů ve hře o zítřejší titul zůstávají (ztrácejí něco málo přes 5 minut). Velká rošáda se udála na třetí pozici, kterou vyklidil tým Bike Team Kaiser (Wolfgang Krenn a Robert Berger). Druhý jmenovavý zřejmě přepálil první etapu, hodně se trápil a dnes se ještě před polovinou trati dvojice rozhodla své účinkování v závodě ukončit. Na pódium se tak probojovalo „áčko" týmu Focus Rapiro Racing (Felix Fritzsch a Marvin Augustyniak). Na vítězné Němce ztratili necelých 14 minut.

Jak se dařilo lidé&HORY Duratec?

Dnešek byl velký morál. Začnu od konce – 110 km, z toho dobrá třetina v blátě, velmi prudké výjezdy na hranici jetelnosti, zima, déšť a po projetí cílem ještě 6 km ve slejváku na hotel... No nedejte si to! Teplá sprcha byla jedinou věcí, která nás zajímala. Zatímco včera jsme dali přednost očistě našich strojů, dnes bylo pořadí zcela opačné. Celkově byla trať o trochu více techničtější než včera a lépe značená. Takže jsme nebloudili a co víc – ani neměli defekt. Prvních 20 km jsme zuby nehty uviseli první skupinu včetně lídrů. Pak jsme ale museli zvolnit, hlavně kvůli mně. Přeci jen můj diesel potřebuje trochu šetrnější zacházení. Ondra pak letěl jako odbržděné Žižkovy vozy. Dokonce jsme na 35. km předjeli Wolfganga Krenna s Robertem Bergerem. Rakouští eliťáci byl cenný skalp. Mně to začalo pořádně jet až na 90. km, zatímco Ondrova výkonnostní křivka se rozhodla nabrat opačný směr. Asi 10 km před cílem se zničeho nic za námi objevili borci z týmu Sport Union St. Oswald. S Ondrou jsme tedy polkli poslední gel a ještě si slušně zazávodili. V závěrečném stoupání na nás Rakušané najeli 40 sekund. Po výpadku týmu Bike Team Kaiser jsme dojeli opět v souladu s naším startovním číslem na 7. pozici se ztrátou přes 39 min na vítěze. Celkově jsme 6. s náskokem necelých 6 min před sedmými. Byl to dnes teátr, masakr a zítra nás nečeká nic jiného. Poslední etapa se jede také jako samostatný závod GRANIT MARATHON – letos to je zároveň mistrovství Rakouska, takže se zítra budeme těšit na místní elitu včetně Albana „Albanátora" Lakaty. Až nás předjede něco zabláceného jak jetel, rychlého jako vozy z Maranella a s nohami arabského plnokrevníka, bude to on. Elita startuje (trochu nepochopitelně) 15 min za účastníky etapáku – proto nás bude skutečně předjíždět (a to hodně brzo). Od dvou opoledne tu brutálně cedí, takže to zítra na převážně blátivé trati bude další závod pravdy...

Výsledky po 2 etapách:
http://www.pflanzl.info/Seiten/Results/Results_PDF2015/20150524Kleinzell/20150522Kleinzell_GC_02_OV.pdf

... a ještě fotky:

Lídři závodu před startem 2. etapy - dlouhý (Hardter), bystrozraký (Leisling). Široký na kole nejezdí, dělá mechanika...

V cíli druhé šichty...

Příkladná regenerace amatérského cyklisty: pivo & práce. Vzadu Ondra v podezřelé pozici - ale nebojte weissbierem to není - ještě jsem ho za něj dopíjel :-)

Zítra se ozvu snad těsně před odjezdem do českých luhů a hájů. Uvidíme, jak to stihneme. Tak ahoj!

První etapa

Tak jsme zase po třech letech vyrazili s Ondrou Mikulem na etapový závod dvojic. Opět do Rakouska, ale tentokrát nikoliv do Schladmingu, ale do krásné oblasti kousek od jižní hranice České republiky – do hornorakouského regionu, pro který je typická žula, jež dala jméno i maratonu GranitlandXtreme. Pokud má s tímto nerostem třídenní cyklistické klání něco společného, pak to je tvrdost. Za tři dny ujet 300 km v terénu a nastoupat přes 9000 metrů, není nic snadného – vlastně možná je – pro elitní bikery, jako jsou Němci Matthias Leisling a Uwe Hardter (Texpa-Simplon). Ti dnešní první etapu dlouhou 110 km s převýšením 3250 m prolétli v čase 4:37:14. a zaslouženě vyhráli. Druhá za nimi dojela švýcarská dvojice z týmu WHEELER/BiXS - iXS Pro Team Lukas Buchli a Hansueli Stauffer, která na ně ztatila necelých 5 minut. V třetím nejrychlejším čase (se ztrátou 18 minut) se s dešti podmáčenou trasou plnou bláta vypořádali Rakušané Wolfgang Krenn a Robert Berger (Bike Team Kaiser) následovaní dvěma dvojičkami rovněž domácího týmu Focus Rapiro Racing.

Jak se dařilo lidé&HORY Duratec?

Ráno jsme vyrazili na snídani s přáním, abychom vylepšili bilanci ze zmíněného Schladmingu (Alpentour Trophy). Tam nám totiž před první etapou přes noc ukradli obě kola a my si čtyři dny poskákali na enduro kozách, které půjčovali u lanovky. Přeci jen nás ráno překvápko čekalo – v podobě mého prázdného zadního kola. S optimismem, že se to zalepí tmelem, až se bude kolo točit, jsme ho nafoukli a vyrazili směrem do Kleinzellu (6 km) na start. První dvě brutálně strmá stoupání jsme letěli jako o život. Zatímco Ondra coby mladší člen naší podkrkonošské úderky rychlý začátek neodskákal, já celkem jo. Takže Ondrovo zadní kolo jsem si prohlížel hodně často. Kluci z Focus Rapiro zabloudili na křižovatce, kde jsem kufroval loni i já (loni se jeli pouze jednotlivci – letos pouze dvojice). Zavolal jsem na ně přes louku a vrátili se včas – před sjezdem k Dunaji. Na rovince (jediné v etapě) podél tohoto veletoku jsme naskočili za čtyřčlenný vláček a přemastili jsme ji skoro zadarmo rychlostí 39 km/h. Potom ale přišla občerstvovačka. Zatímco kluky obsloužila týmová dodávka, my poctivě nalévali kelímky do bidonů. Od té doby jsme je neviděli. Asi na 40. km jsem cítil, jak mi plave zadení kolo, a tak po chvilce zastavuju, abych ho dofoukl. A pak to jen zasyčelo – zlomený ventil. Tím se záhada nočního úniku vzduchu z kola objasnila – byl už načatý a svůj život se rozhodl bohužel zakončit ani ne v půlce první etapy. Takže nezbylo než z bezdušáku udělat dušák. Ondra pak do placu nesměle hází informaci, že duši nechal na pokoji. To znamená jediné – teď se ani jedno z našich čtyřech kol nesmí rozhodnout hodit bílý ručník do ringiu. Jinak jsme v p..... a závod pro nás končí. Zadní kolo jsme tedy nafoukli na maximum, abych někde duši „necvaknul". Kdo někdy jel v terénu s tak nafoukaným pláštěm, ví, co následovalo – ano můj zadek připomíná středověkou mučírnu. Ale to nebylo všechno, taky se nám podařilo zabloudit. Celkově jsme tedy prokaučovali asi deset minut. Nakonec jsme cílovou pásku v Sarleinsbachu proťali s úsměvem na zablácených xichtech jako 7. tým v celkovém pořadí (5:25:48), což je fajn a odpovídá to nakonec i našemu číslu na kolech. Hlavní jsou však zážitky včetně nového – v minulých dvou etapácích, co jsme s Ondrou jeli, nás nikdy nepotkal defekt a vlastně ani bloudění. Dokonce jsme pak zabloudili i cestou k penzionu, kam jsme dojeli asi po 15 km. Zítra má lejt celý den. Doufejme, se na nás štěstí otočí tou lepší stranou a počasí se k němu přidá. Zdravíme z Granitlandu!

PS: S Ondrou tu jedeme jako jediní Češi (škoda, když to je z ČR co by pedálem dohodil), kromě zmíněných Zemí tu mají své zastoupení i Holandsko a Belgie. Převaha domácích Rakušanů je celkem logická.

Výsledky zde: http://www.pflanzl.info/Seiten/Results/Results_PDF2015/20150524Kleinzell/20150522Kleinzell_ST_01_OV.pdf

Na startu jsme byli čistí a plní energie (Voller Energie)!