číslo 2/04 -již rozebráno

časopis I.     Téma čísla: Mostviertel
II.    Ötscher
III.   Dürrenstein
IV.   Faragaš
V.    Warnsdorfer hütte
VI.   Ostatní

TÉMA ČÍSLA: MOSTVIERTEL

Možná jste již zahlédli tento masiv za dobré viditelnosti při jízdě z Vídně do Lince. Mezi ostatními více méně nevýraznými vrcholy po levé straně dálnice je opravdu dominantní. Již z této vzdálenosti je vrchol podmanivý a přitahující. Za každého počasí, v každém ročním období i v každou denní dobu se jeho tvář mění. Je pokaždé jiná a neopakovatelná. Tato dominanta je Ötscher – se svými 1 893 metry nejvyšší hora dolnorakouské oblasti Mostviertel. Jistě ho budete chtít vidět zblízka a poznat podrobně jeho detaily.
(dále na str. 19 - 42)

Ötscher, 1 893 m

Ötscher – hora otců, čarodějnic i bohaté historie. Sotva existuje ve Východních Alpách hora, která by byla tak opředena bájemi jako právě Ötscher. Dávali a dodnes si zde prý ještě dávají dostaveníčko skřítci, víly a čarodějnice. Poslední z čarodějnic, upálená roku 1583 ve Vídni, prý také uletěla na Ötscher. Ještě v roce 1849 zapudil kněz ze Zwettlu strašidelného ducha jednoho úředníka na nejbližších sto let právě sem, na Ötscher.
Podle pověsti byl Ötscher také místem, kde se vytváří počasí. O slunovratu roku 1820 kráčel švec Andreas Schlöggl z Lackenhofu na 1 893 metrů vysoký Ötscher, aby zde na vrcholu strávil noc. Chtěl vědět, zda je pravda, že o tomto čase na hoře není tma. Jak velmi byl Schlöggl, který později uskutečnil okolo 700 výstupů na Ötscher, tmou zklamán se dnes neví. Faktem je, že může být označen za prvního horského vůdce této oblasti.
(dále str. 20-21)

Dürrenstein, 1 878 m

Vrchol Dürrenstein mi odolával z triumvirátu Ötscher – Hochkar – Dürrenstein nejdéle. Nejen proto, že je trochu „z ruky“, ale také proto, že jediným zázemím v blízkosti hory je chata Ybbstaler Hütte, otevřená pouze v létě.
Kde si medvěd a orel dávají dobrou noc.
Ve vrcholové spleti severovýchodních vápencových předalpských hřebenů tvoří Dürrenstein masiv sám o sobě. Přes své pojmenování (Dürrenstein v překladu suchý kámen) překvapuje 1 878 metrů vysoký vápencový vrch bohatstvím zelených horských luk, množstvím jezer a původními lesy. U nás se o odlehlém koutu hor říká, že tam lišky dávají dobrou noc. U hnědého medvěda a skalního orla, kteří jsou domovem v tomto regionu a které zde můžete při výstupu na vrchol spatřit, je toto přirovnání jistě hodně neobvyklé. Přesto ale můžete takováto slovní spojení od místních obyvatel uslyšet. Pak vás zcela jistě jako mne bude tato horská krajina neobvyklé tváře lákat k návštěvě stále více a více, až jednou tomuto pokušení podlehnete.
(dále na straně 38-39)

Fagaraš - Větrné hory

Rumunský karpatský oblouk je geograficky pokračováním Alp a jeho nejvyšším pohořím je právě Fagaraš. Táhne se od západu z údolí řeky Olt na východ do údolí řeky Dimbovita. Osou pohoří je sedmdesátikilometrový hřeben vysokohorského charakteru s nejvyšším vrcholem Rumunska (Moldoveanul 2 543 m) a velkým počtem jezer.
Na hřeben nastupujeme z vesničky Tornu Roşu. Vláček mizí v dálce a my (můj muž Saša a já) zůstáváme sami na úpatí hor. Nikde není ani památky po vodě, takže začínáme na sucho. Dědina je plná přirozeného folklóru, všude krásná lidová architektura. Nechce se nám vytahovat fotoaparáty, jaksi se to do tohoto prostředí nehodí.
(pokračování na str. 48-51)

Warnsdorfer Hutte – Varnsdorfská chata, 2 334 m

Pokud se při své návštěvě východní části Zillertálských Alp rozhodnete navštívit nejvyšší evropské vodopády nedaleko městečka Krimml a pokud se rozhodnete projít od krimmelských vodopádů celou dolinu Krimmler Achental, nebudete listovat. Kromě překrásné přírodní scenerie Vás jistě upoutájí ukazatele s nápisem Warnsdorfer Hütte. Ano, nemýlíte se, tato chata je pojmenována po českém městě Varnsdorf. A že historie chaty je opravdu spojena s naší zemí vám potvrdí i erby českých měst a řada jiných dobových dokumentů, stejně jako velká fotografie města Varnsdorf z roku 1891, které jsou součástí výzdoby interiéru chaty.
Warnsdorfer Hütte – Varnsdorfská chata je jeden důkazů existence organizovaného alpinismu v českých zemích ve 2. polovině 19. století. Chata a její okolí je velmi úzce spojeno s městem Varnsdorf. Již roku 1887, přesněji 28.února, zde šestnáct nadšenců a milovníků hor ustavilo v Endlerově hostinci, který dnes připomíná již jen několik kaštanů u rozcestí Nádražní a Žitavské ulice, sekci Alpského spolku Alpenverein.
(pokračování na str. 16-17)

Ostatní