3/2006

I.     Téma čísla: Zajištěné cesty
   II.    Jordán
   III.   Annapurna I.
   IV.   Pákistán - země mužů
   V.    Chata Heinrich-Schweiger-Haus
   VI.   Skalky - Vávrova skála
   VII. Ostatní

TÉMA ČÍSLA: VYSOKÉ TATRY

Zajištěná cesta - italsky vie ferrate - německy Klettersteig. Zcela zvláštní druh mezi horskými aktivitami, dnes ale již alpinistická disciplina se svou samostatnou metodikou. Stále více oblíbená a stále více vyznávaná i našimi horaly, vysokohorskými turisty i lezci.

VÝSTROJ - VÝZBROJ
Každý, kdo se chystá na túru po zajištěných cestách ví, že jednou ze základních předpokladů bezpečného pohybu a úspěšného absolvování zajištěných cest je správné a funkční výbavení. Základními položkami výstroje a výzbroje jsou boty, sedací nebo sedací a hrudní nebo kombinovaný úvazek, souprava pro zajištěné cesty s brzdou Y, přilba, rukavice pro feraty a evtl. i jedna krátká smyčka (např. 50 cm) a jedna karabina se zámkem.
(dále na str. 21 - 44)

Sportovní lezení - Welcome to Jordan

O tom, že v Jordánsku se nacházejí ohromné pískovcové věže a masívy jsme věděli už dlouho, ale až informace od zlínských horolezců dali tušit, že to bude stát asi opravdu za to. S Ondrou už několik let děláme cesty od spodu na pískovcových skalách i v Alpách, ale pokusit se udělat novou cestu v Jordánsku, to byla pro nás jasná výzva. (dále str. 14-15)

Světové vrcholy - Annapurna I (8 091 m)

Annapurna I se stala díky historicky paradoxním událostem sice první dosaženou osmitisícovkou, je to ale velmi obtížný vrchol. Úspěšnost výprav činí 29 % a Annapurna I je mezi osmitisícovkami na předním místě v poměru počtu smrtelných úrazů ku počtu lezců, kteří dosáhli vrcholu (cca 0,4). K významným světovým lezcům, kteří zde zahynuli, patří např. Alex MacIntyre, Pierre Beghin a Anatolij Bukrejev. Naproti tomu její soused Dhaulagiri I, po prvních průzkumech Francouzi odmítnutý vrchol pro zdánlivou nedostupnost, se postupně stal naopak podstatně ventovanějším cílem, než vůbec první dosažená osmitisícovka. Důvod je jednoduchý - normální cesta na Dhaulagiri I z r. 1960 není sice jednoduchá, ale S stěna a SV hřeben jsou rozhodně bezpečnější, než mimořádně nebezpečné stěny Annapurny I. (dále na straně 46-48)

Pakistán - země mužů

Z Islamábádu vyrážíme na dvoudenní cestu po známé Karakoram Highway do Skardu, kde máme den pauzu. Tady dokupujeme scházející věci a hurá do hor. Jeepy nás vezou cestou necestou do horské vesnice Askole, která se nachází v nadmořské výšce 3048 metrů. Odtud už musíme po vlastních. Na ráno jsou domluvení chlapi, ze kterých Sirdar a náš styčný důstojník Javed vyberou sedmdesát pět nosičů, kteří s námi vyrazí na čtyřdenní pochod do Shipton BC. (pokračování na str. 54-55)

Chata Heinrich-Schwaiger-Haus (2 802 m)

Psal se rok 1866 - v létě tohoto roku se pokusil Albert Kaindl, kožešník z Lince, spolu s horským vůdcem Antonem Hetzem a tehdy ještě neznámým Johannem Grillem, později v Alpách proslaveným pod jménem Kedebach, vystoupit na Grosser Wiesbachhorn. Jednomu z nich se ale zlomil cepín a tak se všichni museli vrátit až k chatě Erzherzog- Rainer-Hüttte v údolí Mooserboden. Pro všechny to byla ztráta 1 500 výškových metrů. Již v tomto momentu je všechny napadala myšlenka - kdyby tak někde v polovině této cesty stála chata. (pokračování na str. 52-53)

Skalky - Vávrova skála

Žďárské vrchy jsou vrcholovou částí Českomoravské vrchoviny. Patří k nejvíce navštěvovaným místům naší republiky. Obecně tuto oblast známe pod názvem Vysočina. Skalnaté vrcholy se mrazovým zvětráváním ve čtvrtohorách snížily na dnešní nadmořskou výšku kolem 800 m a při úpatí skal se vytvořila balvanovitá suťoviska. Skály jsou složeny z odolných ortorul a migmatitů. Do této oblasti patří útvary Devět skal, Malínské skály, Drátník, Čtyři palice, Milovské a Rybenské perničky, Pasecká skála a další. Po celé Vysočině je však ještě několik menších skalek, které jsou turisticky i horolezecky zajímavé. (pokračování na str. 16-17)