5/2003
I. Téma čísla: Stubaiské Alpy
II. Watzmannhaus
III. L´Obiou
IV. Bernské Alpy
V. Čtyři palice
VI. Ostatní
TÉMA ČÍSLA: STUBAISKÉ ALPY
Na několika lehce dostupných vrcholech Stubaiských Alp - jedné z nejrozsáhlejších horských skupin ve Východních Alpách - stála lidská noha již před více než 200 roky. Největší rozvoj alpinismu zažila tato horská oblast ve druhé polovině 19. století - v této době byly uskutečněny prvovýstupy prakticky na všechny vrcholy, bylo postaveno mnoho alpských chat...
Dnes patří tato oblast k jedné z nejvíce vyhledávaným v celých Alpách - na své si zde přijdou vyznavači značených vysokohorských cest, milovníci sportovního skalního lezení, skialpinisté i třeba zanícení vyznavači zajištěných cest.
Stubaiské Alpy se stávají pomalu i dorádem všech našich milovníků krásné horské přírody.
(dále na str. 17 - 40)
Watzmannhaus
Jako mohutný hrad stojí chata Watzmannhaus na plošince Falzköpfl na svazích Berchtesgadenských Alp. Tato legendární chata je již řadu desetiletí opěrným bodem pro výstup na „kouzelnou horu“ druhého nejvyššího horského masívu Německa – na známý Watzmann.
Watzmann má vlastně tři vrcholy a přechod přes jeho hřeben patří k nejnáročnějším zajištěným cestám v Alpách. Nejpověstnější je však východní stěna Watzmannu - nejvyšší stěna Východních Alp. Do její historie se zapsala řada velkých jmen nejen evropského, ale i světového horolezectví.
(dále str. 8-10)
L'Obiou
Jižně od Grenoblu ve francouzských Alpách se rozkládá masív Dévoluy velký asi jako Krkonoše. Na první pohled nápadnou horou viditelnou desítky kilometrů už při cestě do městečka Gap je l´Obiou (Grande Tete de l´Obiou). Je to 2789 metrů vysoký křemičitovápencový velikán z křídového období, který je zároveň nejvyšší horou celého masivu.
Dévoluy je vlastně západním předhůřím Alp. Od východně ležící oblasti Pelvoux, kam patří i známé tři až čtyři kilometry vysoké vrcholy Barre des Écrins, la Meije, Mont Pelvoux, je oddělena údolím řeky Drac. L´Obiou, ač o dobrých 1000 metrů nižší, je v krajině natolik výjimečný, že automaticky přitahuje zrak cestujících na frekventovaných trasách směrem na jih k moři a následně pak návštěvníky z řad turistů a horolezců. Mezi Francouzi je hora oblíbená kvůli své nápadnosti a majestátnosti. Její popularitě v minulosti přispěly i dvě letecké katastrofy. V roce 1946 zde po chybě v navigaci havarovalo americké vojenské letadlo B17G se čtyřčlennou posádkou. O čtyři roky později 13. listopadu 1950 se o vrcholek roztříštil kanadský letoun DC4 vracející se z Říma a 54 cestujících zahynulo.
(dále na straně 11-12)
LEDOVCOVÉ TÚRY V BERNSKÝCH ALPÁCH - oblast Grimselpaß a Finsteraarhorn (4274 m)
Bernské Alpy leží v srdci Švýcarska a patří k nejvýznamnějším horských skupinám Západních Alp. Celé pohoří je silně zaledněno a nachází se zde vůbec největší alpský ledovec Aletschgletscher (dnes ještě dlouhý 23 km) a devět čtyřtisícových vrcholů. Mezi ty nejznámější patří Jungfrau, Mnich (Mönch), Aletschhorn a nejvyšší hora Bernských Alp Finsteraarhorn. Ve světě však Bernské Alpy proslavil především 3970 metrů vysoký Eiger. Severní stěna Eigeru, která je zřejmě nejobtížnější a nejvyšší alpskou stěnou, je spojena především se jmény slavných horolezců, ale i s mnohými tragediemi. Rozsáhlým zaledněním a na alpské poměry velkými údolními ledovci připomínají Bernské Alpy tak trochu některá asijská pohoří. Mohou proto posloužit jako vhodná oblast pro přípravu na expedice do hor zemí třetího světa, ale stejně tak jsou vyhledávané i milovníky skialpinistických túr.
(pokračování na str. 15-16)
Čtyři palice
Měkké hřebeny kopců naježené hluubokými smrkovými lesy, mělké, široké údolí meandrující říčky Svratky, určující hranici mezi Čechami a Moravou, jiskřivé hladiny rybníků a bílé štíty starobylých statků, to vše jsou Žďárské Vrchy, nejsevernější část Českomoravské vrchoviny. Krajina protkaná kilometry cest, které zvou k pěším výletům i projížďce na kole a téměř třicítka skalních oblastí s celkem více než třináctisty cestami činí z tohoto kraje místo téměř ideální, třeba pro rodinnou dovolenou. Jednou z nejkrásnějších skalních oblastí je skupina skal Čtyři palice (730 m), zvedající se na JV okraji zalesněného hřebenu Z od obce Křižánky.
(pokračování na str. 50-51)
Ostatní
- Horský průvodce
- OutDoor 2003
- Záchrana z ledovcové trhliny
- Vybrané výstupy: Rätikon
- Internet a hory: počasí
- Fotogalerie – Zbyněk Žoha