číslo 6/03

časopis    I.     Téma čísla: Jižní Amerika
   II.    Haute Route v Tyrolsku
   III.   K2 a Broad Peak
   IV.   Wilder Kaiser
   V.    Horní skály - Obrvegry
   VI.   Ostatní

TÉMA ČÍSLA: JIŽNÍ AMERIKA

Kolik tváří má jihoamerický kontinent se nedá přesně říci. Zasněžené, příkré a jen těžko dostupné vrcholy And, strmé žulové věžě čnící k patagonskému nebi, mírné a oblé tvary vulkánů, ztracený svět stolových hor Guayanské vysočiny, záhadami opředené pozůstatky předkolumbovských civilizací nebo přízračný, zelený svět Amazonie, jsou jen některé z nich. Nahlédněte s námi do tohoto světa a nalezněte tu Vaši...
(dále na str. 17 - 40)

Haute Route v Tyrolsku

Hoch Tirol - skialpinistický přechod Vysokých Taur
Skialpinistická túra Hoch Tirol je někdy nazývána "Haute Route Tirol". Se svojí západoalpskou kolegyní má mnoho společného - podobnou délku, stejný počet dní potřebných pro přechod. Koncem března 2003 byla skvělá předpověď počasí, proto jsme se rozhodli rychle - jedeme. Když jedete autem, je problémem přechodu to, že túra začíná a končí na úplně jiném konci pohoří a je třeba nějak vymyslet logistiku návratu. Řešení je několik. Dvě auta, autobus a vlak, nebo návrat na místo parkování stopem. Rozhodujeme se pro stop a z tohoto důvodu volíme nástup túry z rakouského horského střediska Hinterbichl místo jihotirolského Kasernu. Nástup údolím Umbaltal je, co se týká převýšení i vzdálenosti, stejný, jako nástup z Kasernu, jen při zpátečním stopování nebudeme muset ujet dvě stě kilometrů, ale jen asi šedesát. Konec zimní sezóny je znát - sehnat nocleh v Hiterbichlu není jednoduché, většina penziónů má už zavřeno. V místním hostinci je škola v přírodě, tak nakonec nás u sebe na statku ubytuje paní, se kterou se dáme do řeči při hledání "Zimmer frei".
(dále str. 10-13)

K2 a Broad Peak

Expedice ve složení Radek Jaroš (Mt. Everest 98, Kangchenjunga 02), Martin Minařík (Manaslu 99, Kangchenjunga 02) a Petr Mašek - Miska (zatím bez vrcholu nad osm tisíc) si dala za cíl kombinaci dvou osmitisícovek ležících v jednom údolí. Bez výškových nosičů i bez kyslíkových přístrojů. Na obou kopcích stál do této doby z Čechů jenom Josef Rakoncaj. A o oba vrcholy už se samozřejmě pokoušelo několik našich expedic. Ale bezúspěšně a bohužel s oběťmi na životech.
Odlet 1.6. Praha - Řím - Dubai - Islámábád. První ránu, a nebyla to rána osudu, jsem utržil již na Ruzyni. Bylo to o zavírající se skleněné dveře - po tomto střetu jsem šel do kolen jako boxer po KO. Následoval krátký okamžik lehkého bezvědomí. Považoval jsem ale tento moment za dobré znamení. Vybrat si "průšvihy" hned na začátku je dobrý signál při takovýchto akcích.
(dále na straně 45-48)

Wilder Kaiser

Wilder Kaiser patří k nejpopulárnějším horským skupinám v Alpách. Nachází se zde řada věhlasných vrcholů, v jejichž stěnách bylo uskutečněno mnoho mimořádně významných výstupů horolezecké historie Alp. Např. Totenkirchl, Fleischbank nebo Predigtstuhl. Tyto štíty jsou situovány v centrální časti skupiny. Na východě navazuje na Wilder Kaisser další významý masiv - Maukspitze.
V blízkosti Maukspitze jsou další zajímavé vrcholy - Ackerlspitze, Waxensteinerturm, Niederseel a Hochgrubachenspitzen. V příspěvku uvádím podrobnosti vybraných pěti cest v blízkosti chaty Ackerlhütte.
(pokračování na str. 49-50)

Horní skály - Obrvegry

S poněkud nejistým výrazem ve tváři se dívám do žlábku nad sebou a s pocitem, že mne někdo nasměroval do skluzavky tobogánu v protisměru, uvažuji jak na to. S kruhem u nohou nejsem žádný hrdina a tak se zkouším vtěstnat na dno hladkého koryta a zvýšit tření na maximální možnou míru. A nějak to není ono. Musím ven a opatrně našlapovat na hrany žlábku. Paráda! Jde sem smyčka a o kousek výš ještě jedna. Na nějaké velké padání asi nejsou, ale snad nebudu muset prověřovat jejich kvalitu. Tak, opatrně ještě jeden, ne raději dva a jsem na vrcholu.
(pokračování na str. 51-52

Ostatní