Redakce
Předplatné
Inzerce
Archiv
čísel
Kempy
a kurzy
Mezinár.
festival
alpinismu
Alpen-
verein.cz

6/2002

   I.     Ortler
   II.    Pražská chata
   III.   Historie horolezectví v Bernských Alpác
   IV.   Ledovec Aletschgletcher
   V.    Bořeň
   VI.   Ostatní

 

ORTLER - král mezi horami

Ortler

Ortler je se svými 3905 m nejvyšší vrchol Východníchj Alp na rakouském, italském a německém území. Mohutné a vysoké vrcholy horské skupiny Ortlergruppe obklopují celé údolí okolo střediska Sulden - nejznámnějšího střediska v této části Východních Alp. Více než 20 třítisícových vrcholů láká alpinisty k výstupům na své vrcholy. Na mnoho z těchto vrcholů lze vystoupit po poměrně nenáročných výstupových cestách. Kdo chce poznat blíže horskou skupinu Ortleru, ten by měl nejprve vystoupit právě na jeden z těchto dobře dostupných vrcholů. Při pohledu na trojhvězdí hor Ortler - Königsspitze - Zebru si pak každý uvědomí mohutnost a rozsáhlost celé této oblasti.
Sulden - obec na úpatí Ortleru - je pojmem mezi alpinisty, současně je to i pojmenování pro vysokohorskou krajinu v blízkém okolí tohoto horského koutu v severní Itálii. Je to místo s více než stoletou tradicí alpinismu a horolezectví. Při jízdě po silnici ze severoitalské oblasti Vinschgau do úzkého údolí Suldental se krátce před obcí Innersulden poprvé představí mohutné a firnem pokryté vrcholy skupiny Ortleru, které o více než 1900 m převyšují okolní horské údolí. Všem těmto vrcholům pak vévodí mohutná skalní stavba sestavená z břidlice, firnu a ledu - to je nezaměnitelný vrchol Ortleru.

(dále na str. 9 - 11)

 

PRAŽSKÁ CHATA - NEUE PRAGER HÜTTE

Neue Prager Hütte

Za všechno může ve své době vážený pražský obchodník Johann Stüdl. Tento Pražan německé národnosti, vášnivý milovník hor a alpinista byl velkým protagonistou organizovaného alpinismu v Evropě - byl zakladatelem Sekce Praha Německého alpského svazu (Deutscher Alpenverein - DAV). To se psal rok 1870. Začínalo období, ve kterém milovníci hor, sportovně zaměření c.k. živnostníci české i německé nárosnosti, lékaři i ostatní začínají vyrážet do blízkých oblastí Alp v tehdejším Rakousku-Uhersku. Sekce Praha byla nejen jednou z prvních organizovaných alpinistických organizací v Evropě vůbec, byla současně jednou ze zakládající sekcí Německého alpského svazu. Oblíbeným regionem v Alpách bylo pro Pražany Východní Tyrolsko a to především oblast skupin Großglockner a Großvenediger.
V období 1872 - 1886 postavili tito aktivní organizovaní Pražané v Alpách největší počet chat ze všech alpských spolků a u mnoha projektů dalších chat tito naši předchůdci pomáhali. Sám pan Johann Stüdl byl i autor projektů mnoha chat, které byly postaveny jinými sekcemi alpských spolků. J. Stüdl byl uznávaným odborníkem a alpinistou své doby, byl zván a vítán na slavnostní otevření těchto chat. Zúčastnil se otevření takových chat jako např. Rudolfshütte, Warnsdorfer Hütte nebo Badener Hütte. Mnohé z chat postavených v tomto období stojí dodnes a slouží dodnes svému účelu - poskytují přístřeší a jistotu před nepřízní počasí v horách všem návštěvníkům hor. Z těch mnoha chat vyjmenujme pouze snad ty nejznámnější - Alte Prager Hütte a Neue Prager Hütte pod Großvenedigerem, Stüdl Hütte, Hofmannshütte a Erz-Herzog-Johann Hütte v oblasti Großglockneru, Johannis Hütte a Clara Hütte v údolí Dorfertal nedaleko střediska Prägraten, Olpererhütte, Rifflerhütte a Dominikushütte v Zillertálských Alpách nebo Payerhütte pod Ortlerem. Mnoho chat, které Sekce Praha postavila již neexistuje - především období 1. světové války, odklon od alpinismu, několik let neudržování chat spolu s počasím byly příčinou rozvalení a zničení těchto objektů.

(dále na straně 12-14)

 

Historie horolezectví v Bernských Alpách

Až do konce 17. století převládala u obyvatel Bernských Alp obava z hor, lidé se hor báli. Měli strach nejen z výšky, báli se pádu a zřícení z vysokých poloh, měli strach ze sněhových lavin. Strach z hor byl však velmi silně umocněn různými pověrami a mýty - hory byly spojovány s existencí horských skřítků a strašidel, které pronásledují člověka jakožto nežádoucího návštěvníka a které ho shazují ze skal a zabíjejí ho.
Jako první porušili tyto pověry a zvyky začátkem 18. století přírodovědci, básníci i jiní umělci. Ti se v této době začínali o hory poměrně intenzivně zajímat. V tomto období vznikaly různé druhy vědních oborů, bylo to období nového životního myšlení. Historickým impulsem k obrovské změně v postoji člověka k Alpám a k horám vůbec přinesla báseň bernského duchovního Albrechta von Hallera, kterou její autor složil v roce 1732 a kterou pojmenoval “Alpy”. Od této doby se Alpy staly módní záležitostí. Mnoho lidí stoupalo vysoko do hor, “horalé” se zajímali o ledovce i o stavbu hor. Obce jako Grindelwald, Lauterbrunnen nebo Meiringen se staly vyhledávanými východisky při cestách do vysokých horských poloh. V tomto období byl položen základ alpinismu. V první polovině 19. století bylo módní organizovat výlety k ledovcům a na snadno dosažitelné okolní alpské vrcholy. Mnozí přírodovědci a badatelé prováděli při těchto exkurzích různá vědecká měření a pozorování. Byly formulovány první hypotézy o vzniku Alp.
Pokračování na str. 22-31

 

Ledovec Aletschgletscher: Nejdelší ledovec v Alpách

Ten bílý ledovcový obr je k neuchopení. Podívaná na něj boří běžné dimenze. V led ztuhlá obrovská řeka protéká před našima očima dlouhým údolím, zleva i zprava strážena mohutnými věnci hor - při pohledu ze sedla Jungfraujoch mizí ledovec hluboko v dáli za ohybem. Právem bývají Bernské Alpy nazývány „Himaláje Alp“. Ledovec Aletschgletscher, největší a nejdelší v Alpách, je ve skutečnosti srovnatelný jen s monstrózními ledovci asijských velehor. Z bývalých pyšných 32 km délky zbylo dnes „jen“ 23 km, ale i ty jsou při dvou kilometrech šířky neuvěřitelné. A nejvíce fascinující na tom celém je, že se dá tento ledovec přejít v celé jeho délce. Předpokladem však jsou zkušenosti s pohybem v ledovcovém terénu a základní znalosti lanové techniky. Obtížnost tohoto přechodu nepřekročí nikdy úroveň klasické vysokohorské turistiky. Po dvou dnech pohybu fascinujícím světem ledu a ledovcových trhlin budete bohatě odměněni krásou travnatých terénů na vyhlídkových terasách v oblasti Riederalp a Bettmeralp, které se rozkládají vysoko nad údolím Rhony. Zde můžete dosytosti vychutnat zeleň širokých a svažitých horských lučin a při dobré vyditelnosti prožít jedinečné pocity při pohledu na vzdálené siluety Mont Blancu, Monte Rosy, Matterhornu a mnoha dalších nejvyšších vrcholů Alp.

pokračování na str. 32-35

 

Skály a skalky

Bořeň

Bořeň je nejvyšším vyvřelým tělesem na SZ okraji Českého středohoří. Jedná se o strmou znělcovou kupu vystupující 300 metrů nad okolní terén. Tyčí se přímo nad hlavní silnicí Most – Bílina a je velice dobře viditelný z dálky desítek kilometrů. Jde bez nadsázky o jednu z nejhodnotnějších nepískovcových lokalit v Čechách. Lokalita poskytuje možnosti všech druhů výstupů v celé škále klasifikační stupnice. Rozlehlé skalní stěny, vysoké věže, hřebeny, mohutné pilíře, to vše vytváří atmosféru prostředí velice podobného velehorskému.
Členění je zřejmé ze situačního plánku. Průvodce zahrnuje pouze výběr ze stovek cest, a to podstatnou část Jižního prostoru.
 

(dále str.40-43)

 

Ostatní

  • Patagonie
  • Lavinový kurs
  • Jak se dělá lavinový kurs
  • Jistící stanoviště a slaňování
  • Novinky v outdoorové literatuře
  • Fotogalerie – Ladislav Novák